Jak se nazývají brouci na smrku?

Štěnice sežraly naše smrky. Jehličnaté lesy chrání před škůdci a chorobami

V lesích se děje něco zvláštního. Kam se podíváš, mezi zeleným jehličnatým mořem jsou načervenalé uschlé stromy. Hnědé lysiny ze suchých smrků rostou s katastrofálním postupem. Smutné krajiny mají jednu diagnózu: naše lesy jsou nemocné.

Kůrovec hoduje v lesích

Na vině je podle lesních patologů drobný brouk – kůrovec typografický. Hmyz měřící pouze 4-5 milimetrů „požírá“ jehličnaté lesy. Brouk klade vajíčka pod kůru stromu a larvy dělají četné tunely v kůře, lýku a na povrchu dřeva. V důsledku toho kůra za kmenem zaostává, stromy slábnou a postupně vysychají.

„V naší oblasti je spousta mrtvého dřeva – byly poškozeny stovky hektarů,“ potvrzuje předák okresního lesnictví Orda Evgeny Shukshin. – Postižené oblasti lesa jsou zvláště patrné mimo vesnici Vtorye Klyuchiki a poblíž bývalé vesnice Pervye Klyuchiki. I mladá zvířata ve věku 10-20 let začala usychat. Tady je jasné, že to není jen kůrovec.

Proč jehličnatý les umírá? Dalším důvodem mrtvého dřeva je hniloba. Kořenová houba je vážná a nebezpečná choroba stromových porostů. Tato houba infikuje jehličnaté stromy a vysává z nich životodárné šťávy.

Pro kůrovce typografa se lesy oslabené nedostatkem vláhy stávají snadnou kořistí. Díky tomu, že tento novinami pojmenovaný brouk umí létat, zasahuje stále více oblastí. Stává se to: malá chyba, ale silná.

Vlhké a suché. Špatně

Profesor katedry botaniky a genetiky rostlin, vedoucí výzkumné laboratoře ekologie lesa na Permské státní univerzitě, doktor biologických věd Michail Rogozin vysvětluje základní příčinu odumírání lesů mnohem hlouběji.

Věří, že to nemá ani tak zvířecí, jako klimatický základ:

— Vysychání jehličnatých lesů není chvilkový proces, jde o důsledky mnohaletých klimatických vlivů, včetně abnormálního vedra v roce 2010. Kořenový systém smrku ostře reaguje na sucho i přemokření, na rozdíl od jiných, vlhku odolnějších druhů jehličnanů.

— Nedostatkem vláhy stromový porost slábne a na kořenech se objevují kapsy chorob. Například kořenová houba. Následně se nemoc rychle rozvíjí ve vlhkém prostředí shnilé dřevo, přitahuje hordy brouků, říká vědec. — Dá se říci, že jde o přirozený proces, který nelze zcela zastavit – ani zrychlit, ani zpomalit.

Profesor Michail Rogozin z Permské státní národní výzkumné univerzity si je jistý: pokud se tento problém nevyřeší, z krásných zelených smrkových lesů zbydou jen jejich červené kostry.

Když je pořádek, je nepořádek

Nedokonalost lesnické legislativy problém odumírání lesů jen prohlubuje. V roce 2006 byl přijat „nový“ lesní řád a předchozí systém, který existoval po desetiletí, byl reorganizován. Poté byl vyřazen i nejnižší stupeň ochrany lesa, pozice lesníka.

Analogicky s myslivci měl každý lesník vlastní hlídku a řídil pořádek ve svěřené oblasti. Týkalo se to prevence lesních požárů, nepovoleného odlesňování, případů pytláctví v jeho obchvatu a samozřejmě hromadných chorob rostlin.

„Pokud jsme si na procházce všimli nemocného stromu, informovali jsme vrchního lesníka a ten byl v krátké době pokácen,“ vzpomíná Evgeniy Shukshin, předák okresního lesnictví Orda. — Logická otázka: proč se to všechno nedělá teď? Dříve připadalo na jedno lesnictví šest pracovníků, nyní je jich stejný počet na celý okres. Umíte dělat takovou práci?

Les se stará

Lesní bohatství je střeženo četnými nařízeními, usneseními, nařízeními a hlavním dokumentem – lesním řádem. Pravomoci k ochraně lesů v regionu jsou svěřeny především Středisku ochrany lesů na území Perm.

— Lesy poškozené chorobami a škůdci se obtížně léčí. Když je chemické ošetření v blízkosti obydlených oblastí nepřijatelné, feromonové lapače jsou s velkým množstvím parazitů nesmyslné, existuje jediné východisko: sanitární kácení nemocného lesa,“ vysvětlil Vladimír Klementyev, vedoucí odboru ochrany lesů ministerstva přírody. Zdroje Permského území.

Podle Kungurského lesnictví bylo na konci září na území okresního lesnictví Orda poškozeno 369 hektarů jehličnatého lesa o celkové rozloze 49 tisíc 100 hektarů.

Ministerstvo přírodních zdrojů Permského území tvrdí, že na území lesnictví Kungur se každoročně na ploše 200–300 hektarů lesa provádějí lesní patologická vyšetření lesních plantáží vizuálními a instrumentálními metodami. Obecně je v oblasti Perm asi 10 tisíc hektarů lesa.

Na celém území Perm je sledován stav lesů, je prováděna hygienická zonace a káceny mrtvé a poškozené stromy.

POMOC. Kůrovec typografický je brouk z podčeledi kůrovců. Široce rozšířen v jehličnatých, hlavně smrkových lesích Eurasie.

Je to jeden z nejnebezpečnějších lesních škůdců. Živí se stromovou kůrou a hlodá v ní díry. Napadá čerstvé výpary, pařezy, výpalky, klády ve skladech dřeva, zbytky po těžbě na mýtinách a také nemocné a oslabené stromy. Jedna čeleď kůrovců dokáže vyprodukovat tisíce nových brouků ročně, protože za příznivých podmínek vyprodukuje tři potomky ročně.

Jak se nazývají brouci na smrku?

Pomozte mi zjistit, co je to za brouka. Tyto chyby se objevily na kmeni smrku. Bylo jich hodně. O několik dní později zmizeli.

Tyto chyby se objevily na kmeni smrku

To může být užitečné:

• Co je to za škůdce a jak se s ním vypořádat?
• Pomozte mi určit z fotografie, kdo kazí mé květiny?
• Jak se jmenuje hmyz na jalovci?

Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se

Otázka je v následujících sekcích: otázky, neznámý škůdce, jedl
7 komentářů děkuji za otázku přidat k oblíbeným 1271 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Yuri Shuba Sokal 26. října 2020, 12:30
Poděkovat! Poděkoval jsi
Všechny odpovědi a komentáře (7)
26. října 2020, 13:10
Myslím, že je to mšice.
26. října 2020, 16:11
Dřevěné mšice z čeledi Lachnid. Jí šťávu přímo přes kůru.
26. října 2020, 17:43

DÍKY. Kde si o tom můžete přečíst a prohlédnout si fotky. „Můj“ má bílý zadek. Nic takového jsem na internetu neviděl. Jak se jim říká (pro hledání)?

26. října 2020, 20:05

Na Googlu je o nich málo informací, skoro žádné fotky. Pamatoval jsem si je podle přirovnání „smrk – lahnidové“. Jednou jsem četl, že mšice této čeledi jsou v symbióze s červenými lesními mravenci, staviteli klasických, dobře viditelných hald. Lachnidi navíc zřejmě nejsou schopni na stromě výrazně poškodit, pro smrky jsou něco jako blechy na toulavém psu. A Formica rufa, krmená jejich sekrety, čistí stromy od jiných škůdců, mnohem nebezpečnějších, jako jsou pilatky nebo bource morušového.

26. října 2020, 20:51

Ještě jednou děkuji. Bylo jich tolik, že nebyla vidět kůra smrku. Nebyli pozorováni žádní mravenci. Kam se druhý den poděl tento oblak mšic? Nelétají? Dalekohledem jsem prozkoumal celý smrk – ani jeden hmyz. Je tato mšice nebezpečná pro lidi nebo psy? Jak se s tím vypořádat? Díky za odpovědi. Už tě nebudu otravovat. Yuri.

26. října 2020, 23:22

Už jsem psal – ani u smrku nejsou nijak zvlášť děsivé. Tím spíše pro jakékoli zvíře. Nemá tedy smysl s nimi bojovat, pokud smrk na vašem webu není a nevypadá poškozeně.
Hmyz má takové nečekané „sezení“, které také náhle končí.
Mšice mohly hromadně uhynout a nepozorovaně odpadnout, mohly se také hromadně dostat do zimovišť. Pravděpodobnější je to druhé – vždyť sají šťávy přes kůru malých větví v koruně a kmen pro ně byl prostě jevištěm na cestě do půdy, kde se chystali přezimovat. To mimochodem neznamená, že na jaře vyjdou ve stejném zástupu. Přezimování hmyzu v dospělosti, zejména tak zranitelného, ​​jako jsou mšice, končí pro většinu neúspěchem jen pár exemplářů. Což bude muset opět obnovit populaci – v tom jsou mšice nepřekonanými mistry.
Na obrázku nejsou žádní okřídlení jedinci, takže tito nelétají. Ale v generacích příštího léta se objeví létající samice, které zajišťují šíření druhu.

To, že zde nejsou mravenci, je také pochopitelné. Role mravenců v existenci mšic je značně zveličená. Po objevení kolonie mšic ji některé druhy mravenců samozřejmě nevyužijí, „dojí“ ji a ochrání před nepřáteli. Ale stejná kolonie může klidně existovat i bez opatrovnictví.