Co se stalo s kuřaty?

Jsme blázni do tuku? Znalec vysvětlil, co je špatného na cenách a produkci kuřat

Jediný způsob, jak stabilizovat ceny kuřat a vajec, je rozvíjet vlastní produkci, říká šéf Národního svazu pro maso Sergej Jušin. To ale nebude rychlé ani levné. O důvodech prudkého růstu cen a různých způsobech řešení problému hovořil v rozhovoru pro Rossijskaja Gazeta.

Spotřebitel má stále široký výběr masa. Ne jako v SSSR, kde byla klobása levná, ale žádná nebyla. Foto: Sergey Mikheev

Proč tak prudce vzrostly ceny drůbežího masa a vajec?

Sergey Yushin: Hlavním důvodem takového zdražení v letošním roce je velmi vysoká poptávka po nejdostupnějších bílkovinách – vejcích, brojlerech, vepřovém. Vliv má především růst příjmů obyvatelstva. Navíc je důležité, aby příjmy rostly nejen těm, kteří již mají vysokou spotřebu. Rychleji rostou příjmy nízkopříjmových skupin obyvatelstva: dříve jsme měli 20 milionů lidí s příjmy pod hranicí životního minima, nyní se toto číslo blíží 14 milionům a tito lidé se stále více stávají jeho konzumenty produkty, protože pomoc chudým roste. Zvyšují se platy v průmyslu – zaměstnancům stavby lodí, letecké výroby, kosmického průmyslu a mnoha dalších. Plus máme 500 tisíc smluvních pracovníků a tamní platy jsou úplně jiné, než dostávali předtím. Roste i cílená sociální podpora. Například v Moskvě s dodatečnou platbou bude nyní důchod 25 tisíc rublů měsíčně. A tito lidé nekupují drahé ryby nebo zeleninu, ale primárně kuře, které stojí stejně jako čtyři sklenice jogurtu, které rodinu neuživí.

Navíc u nás vzrostl domácí cestovní ruch a všichni turisté jedí shawarmu a kebab.

Vyšším tempem rostou příjmy nízkopříjmových skupin obyvatelstva. Kupují primárně kuře, spíše než drahé ryby nebo zeleninu.

Navíc se zvýšil počet obyvatel. Objevily se nové regiony. Tato území byla dříve zásobována mnoha zbožím z pravého břehu Ukrajiny a nyní jim musíme dodávat různé potraviny. A to jsou miliony lidí. Plus miliony uprchlíků z Ukrajiny.

Zvýšila se produkce kuřat?

Sergey Yushin: Tempo růstu produkce brojlerů bude letos v nejlepším případě na úrovni loňského roku. Za 10 měsíců byl nárůst pouze 0,2 %. A toto tempo stále klesá. Důvodů je několik.

Za prvé, po celý rok 2022 a počátkem roku 2023 drůbežáři pracovali s nízkou ziskovostí nebo dokonce se ztrátou. To znamená, že nebyla příležitost k modernizaci nebo nákupu zařízení, které se také výrazně prodražilo. U malých, nemodernizovaných drůbežích farem, kde jsou výrobní náklady vyšší, to bylo nejkritičtější. Na tomto pozadí nemělo smysl investovat do vývoje.

Kromě toho si všichni mysleli, že kuřata produkujeme dost dlouho. Nikdo nepředpovídal tak prudký nárůst poptávky, vzhledem k tomu, že naše spotřeba kuřat je již tak vysoká: v průměru se na světě sní 15 kg drůbeže na osobu za rok a zde je to 35 kg. Obecně platí, že příští rok spotřeba masa v zemi dosáhne 82 kg na osobu. A to už je jako v bohatých zemích. To znamená, že maso máme k dispozici. Jinak by nebyla taková spotřeba. Zároveň připomínám: před 25 lety se v Rusku vyprodukovalo 670 tisíc tun masa brojlerů. A letos vyrobíme téměř 4,9 milionu tun.

Pokles výroby má i další důvod – nepříliš stabilní zásobování průmyslu potřebnými, účinnými a plnohodnotnými veterinárními léky a vakcínami. Zavedení GMP (mezinárodního systému kontroly jakosti) to nemohlo neovlivnit, protože ne všichni zahraniční výrobci touto certifikací prošli a někteří ji nechtějí podstoupit a nepouštějí se do dialogu. Navrhli jsme odložit zavedení GMP, abychom znovu pečlivě a nepolitizovaně viděli, co může ruský průmysl poskytnout.

Nikdo se nehádá, musíme stále více přecházet na vlastní větrné zdroje. Ale to se musí dělat postupně. Vyrobit vysoce kvalitní vakcíny není tak snadné – je to špičková technologie. Máme ruské podniky, které již mnoho let pracují s domácími vakcínami a mnohé z nich jsou vysoce kvalitní. Existují ale specifické vakcíny proti některým nemocem, které přímo ovlivňují produkci vajec, imunitu, přibírání na váze atd. Zeptali jsme se drůbežích farem, jak moc se letos snížila jejich užitkovost drůbeže. Ukázalo se to minimálně 3-5% a spojují to s nižší účinností vakcín. Když člověk přijde do práce nemocný, nemůže být tak efektivní jako zdravý zaměstnanec. Je to stejné jako s kuřetem: zdá se, že přišlo ke své práci, ale špatně kluje a nepřibírá. To znamená, že ji déle vykrmujeme a zároveň dostaneme méně masa. Navíc se naše hospodářská zvířata meziročně snížila o 3,2 %.

Kromě potíží s veterinárními léky je akutní problém s personálem. Na místě bourání není dostatek lidí – jsou přemístěni z jiných oblastí. Obrat dosahuje 30 % – jiná odvětví nabízejí lepší platy. Naše mzdy v chovu hospodářských zvířat jsou přibližně o 35 % nižší, než je ekonomický průměr. A proč potřebujete stát na nohou 8 hodin při teplotě +6? Nebo má třeba někdo příbuzného, ​​který je členem SVO a posílá peníze, takže není potřeba pracovat. Jsme nuceni neustále nabírat nové lidi a výrazně jim navyšovat platy, abychom si je udrželi. Ale nezkušení lidé přicházejí a pracují pomaleji, to znamená, že produktivita klesla. Nízká cena za kuře tedy povede k tomu, že ho nebude mít kdo vyrábět.

V roce 2024 dosáhne spotřeba masa v Ruské federaci 82 kg na osobu. Tolik jedí v bohatých zemích. To znamená, že naše maso je cenově dostupné.

Co se děje s cenami kuřat po celém světě?

Sergey Yushin: Velkoobchodní ceny různých druhů masa v různých zemích se mohou v krátké době skutečně zvýšit o 10–30 %. A stejně rychle mohou klesnout o 10–30 %. To je normální pro trh se surovinami. Nedivíme se, když se ceny ropy zdvojnásobí a pak stejně výrazně klesnou. Stejně tak ceny rostou (a následně klesají) u obilí nebo pohanky. S tím souvisí nejen poptávka, ale i řada dalších faktorů – dynamika výroby, dostupnost příležitostí pro zpracování dobytka či drůbeže, plány podniku na zajištění finanční stability (najednou musí urychleně splatit úvěr – pak podnik vyhazuje zboží za nižší cenu). Vliv může mít uměle vytvořený nával – kdy se lidé začnou bát a místo 1 kg si koupí 2 kg kuřete. A kvůli tomu nabídka prudce klesá.

Pokud ale neberete v úvahu krátkodobé sezónní výkyvy, v dlouhodobém horizontu ceny na celém světě rostou pouze v důsledku inflačních procesů.

Zároveň z nějakého důvodu nebereme v úvahu, že od března 2022 do března 2023 se ceny drůbežího masa v Rusku neustále snižovaly – kuře v obchodech stálo 130 rublů za kg. Spotřebitelé si zřejmě mysleli, že to tak bude navždy. A když z objektivních důvodů začaly růst ceny, vyvolalo to podráždění.

Nyní se zdá, že ceny drůbežího masa se začaly stabilizovat.

Sergey Yushin: Vliv má sezónní poptávka – lidé se nyní více soustředí na nákup dárků na Nový rok, nákup zájezdů do sanatoria na svátky, ale zdražily. Velkoobchodní ceny kuřecího masa už čtyři týdny klesají. Tento pokles ale ještě nedosáhl maloobchodu. Obchod má své vlastní zákony.

Důležitá je další věc: bez ohledu na to, jak se ceny chovají, dnes má spotřebitel na výběr: i když si nemůže koupit jeden druh masa, může si koupit jiný. Dnes to není jako v SSSR, kde klobása byla levná, ale žádná nebyla.

Uzavření exportů nepomůže problém vyřešit?

Sergey Yushin: Zákaz vývozu nám nepřinese nic jiného než ztráty pro výrobce a zemi. A nakonec bude ptáků ještě méně. Do zahraničí prodáváme jen málo toho, co sami spotřebujeme – pouze několik procent celkové spotřeby kuřat v Rusku se vyváží.

Co tedy dělat?

Sergey Yushin: Potřebujeme zvýšit produkci. V první řadě je potřeba přesvědčit byznys, že stát chápe, že důležitá je nejen cena, ale i dlouhodobá ziskovost, která vám umožní sepsat podnikatelský plán, prokázat jeho realizovatelnost v bance, uzavřít levnou půjčku a vrátit ji.

Nyní došlo ke změnám ve vládním nařízení a drůbežářům budou poskytovány zvýhodněné půjčky na rozšíření produkce. Ale podle mého názoru to nestačí, vzhledem k reakci, kterou jsme nedávno obdrželi od regulačních orgánů ohledně cen kuřat a vajec.

Po celou dobu, po kterou bude investor splácet úvěr, by měla být průměrná rentabilita výroby 25 %. V opačném případě bude obtížné obsluhovat i zvýhodněnou půjčku. Jak je to ale možné, když se stát ani nesnaží diktovat míru ziskovosti, ale jednoduše ceny? A pokud ano, banka nebude mít důvěru, že investor úvěr splatí.

Řekněme, že úřady vytvořily pro investora nejvýhodnější podmínky. Kdy budeme schopni vybudovat nové podniky (nebo rozšířit stávající kapacity) a zvýšit výrobu?

Sergey Yushin: Nejprve budu potřebovat projekt stavby. A všichni jsou pod sankcemi. Americké a evropské společnosti mají zakázáno projektovat naše drůbeží farmy. Toto je nesmírně složitý příběh. Hlavní věc je, že neskončíme s „žiguli“ místo „Mercedes“. Protože pokud je to „Zhiguli“, náklady na výrobu a kvalita produktů se budou lišit. Ale jednání s Čínou jsou stále obtížná, protože ještě plně nerozumí našim stavebním a hygienickým standardům a normám.

Co když zkopírujete staré projekty?

Sergey Yushin: Takže ještě musíme najít vybavení. Ale oni nám to nedodají. A Čína ještě nemá plně to, co potřebujeme. Protože každý podnik je jedinečný. Je to jako italský oblek na míru. V některých zemích se snažíme najít jednotlivé komponenty, sestavy a části linek. Ale každý technolog vám řekne, že takové zařízení nemáme, nemáme ani kov takové kvality, kterým by se kuřata rok co rok v agresivním prostředí rozřezávala, aby nehrozila nějaká infekce. Na světě je jen pár společností, které takové zařízení vyrábějí a slouží celému světu.

Neexistují žádné beznadějné situace – my to najdeme a dodáme. Ale v žádném případě to nebude rychlé ani levné. Vývoj vlastní výroby je však jediná správná cesta.

Průmysl má akutní personální problém. Platy v chovu hospodářských zvířat jsou přibližně o 35 % nižší, než je ekonomický průměr

Pomůže otevření bezcelního dovozu?

Sergey Yushin: Každá země, až na vzácné výjimky, chrání svůj trh, aby rozvíjela svou produkci. I chudá země jako Indie má vyšší dovozní cla než Rusko. Jaký smysl má pro investora zvyšovat výrobu, když není ziskovost, a navíc stimulujeme dovoz?

Za druhé, kdo vám řekl, že ceny drůbeže jsou v zahraničí nízké? Například v Turecku. Tam je obilí (základ krmiva) dražší než u nás. Dobře, řekněme, že dovážíme mražené filé z Číny. Faktem ale je, že ani náš maloobchod, ani spotřebitel zmrazení nepotřebuje. Jsme rozmazlení čerstvými chlazenými ruskými produkty. A i kdybychom do regálu dali ruská prsa za 350 rublů/kg a vedle čínská prsa za 300 rublů/kg, vsadím se, že ruskou si koupí každý. Čínská prsa budou zpracována. S vajíčkem je to stejné.

A pak se budou chtít exportéři „zapotit“, aby na krátkou dobu restrukturalizovali dodávky do Ruska? Dnes jsme otevřeli bezcelní dovoz a zítra je nečekaně zavřeme, nebo tam Rosselchoznadzor najde nějaká antibiotika.

Výrobci uzenin a lahůdek se budou snažit dovážet mražené maso. Ale také vědí, že z některých zemí to nemusí být bezpečné. A zkuste si teď vyřešit logistiku a platby.

Kazachstán a Bělorusko mohou pomoci, jak řekl prezident. Bělorusko má velmi konkurenceschopné drůbeží produkty. Kazachstán nyní aktivně rozvíjí svůj chov drůbeže. Tyto produkty jsou našim spotřebitelům stále blíže.