Řekněte mi, jak skladovat velké zásoby hnoje

S cílem snížit náklady na výstavbu farem jsou při plánování nových komplexů hospodářských zvířat často navrženy pouze dvě laguny pro akumulaci a skladování kejdy. V praxi se však takové úspory často ukazují jako pomyslné. V mnoha případech pak „rozpočtová“ výstavba vede nejen ke zvýšení nákladů, ale dokonce k nemožnosti pracovat s lagunami již po dvou až třech letech provozu.

Podívejme se, kde se skrývají úskalí při ekonomickém plánování výstavby lagun.

Alespoň dva – to znamená dva?

V části „Skladování kejdy a steliva“ Metodických doporučení k technologickému návrhu systémů odstraňování a přípravy k použití kejdy a steliva (RD-APK 1.10.15.02 – 17) je uvedeno, že „za účelem kombinace procesy karantény a skladování hnoje a steliva, počet skladovacích sekcí by měl být alespoň dva.“ Mnoho obchodních manažerů bere tato slova doslova: dokument zmiňuje dvě laguny – stavíme dvě, ne více.

Pevná frakce hnoje by měla být skladována ve speciálních prostorách po dobu až dvou měsíců, tekuté – do šesti (hovězí hnůj) nebo do dvanácti (prasečí hnůj) měsíců.

Představte si ale, jak vypadá schéma práce se dvěma lagunami hnoje. Zpočátku je tok hnoje směrován do laguny č. 1, laguna č. 2 je v tuto chvíli prázdná. Po naplnění celého užitečného objemu první laguny je v ní chlévský hnůj uchováván k dezinfekci a kejda, která dále teče, je odváděna do druhé. Když se také naplní, a to se stane po čtyřech až pěti měsících, stojí farma před vážným problémem: prostě není kam vysypat hnůj, protože laguna č. 1 ještě nebyla vypuštěna a už není volná prostor v laguně č. 2.

Bohužel některé farmy v takové situaci záměrně porušují stávající normy a začnou vyprazdňovat skladovací prostory před koncem období zadržování odpadních vod. Důsledky těchto činů jsou jasné. Používání nedezinfikovaného hnoje na polích vážně poškodí vlastní pozemky a ekologii okolních území a pravděpodobně budou následovat sankce ze strany úřadů životního prostředí.

Co bych měl dělat? Zvýšit kapacitu laguny? Ano, problém s nedostatečným prostorem pro ukládání odpadů z hospodářských zvířat lze odstranit již ve fázi návrhu zajištěním skladovacích objemů hnoje s dobrou zásobou.

Ale takovou cestu nelze nazvat ekonomickou.

Ve skutečnosti to za prvé povede k vyšším stavebním nákladům; a za druhé ke zvýšení provozních nákladů – zejména ke zkomplikování procesu míchání a v důsledku toho k nutnosti nákupu dražších a energeticky náročnějších zařízení pro práci s akumulovanou odpadní vodou.

Opravdu neexistují žádné alternativy a možnost zvýšení objemu skladovacích zařízení hnoje bude muset být uznána jako menší zlem při řešení problému? Nebo snad stále existuje možnost pracovat v souladu se všemi normami a požadavky, ale bez zbytečných nákladů?

Ano, taková možnost existuje!

Čím více, tím méně

Řešení problému s nedostatkem místa pro hnůj je poměrně jednoduché: celkový objem skladovacích zařízení na hnůj by se měl snížit, ale měl by se zvýšit jejich počet.

Nahrazuje například dvě podmíněné laguny o objemu 80 tisíc metrů krychlových. m (celkem 160 tisíc metrů krychlových) na čtyři po 36 tisících metrů krychlových. m (celková kapacita – 144 tisíc metrů krychlových)

Vezměme si jako příklad prasečí farmu s ročním objemem produkce kejdy 79 935 metrů krychlových. m (tabulka 1).

Tabulka 1. Změna kapacity lagun v závislosti na jejich počtu (výpočet pro areál chovu prasat)

Celková kapacita dvou lagun, pokud se plánují dvě, by měla být minimálně 160 tisíc metrů krychlových. m plus (!) rezervní objem pro akumulaci/skladování po dobu potřebnou pro aplikaci hnoje na pole. Toto období je zase závislé na technologii práce s kejdou v každém konkrétním podniku (použití hadicových systémů a/nebo nádrží pro aplikaci) a agronomickém načasování aplikace hnojiv. Pokud plánujeme více než dvě laguny, pak je vhodné snížit jejich celkovou kapacitu. Proč?

Tabulka 2. Změna kapacity lagun v závislosti na jejich počtu (výpočet pro komplex na základě obsahu dobytka)

Menší laguna (při větším počtu bude kapacita každé menší než v případě dvou lagun) se totiž plní rychleji, takže proces usazování začne dříve.

Tabulka 3. Průměrné náklady na výstavbu lagun pro areál chovu prasat o objemu kejdy 79 935 metrů krychlových. moje ucho

V době naplnění zbývajících skladovacích prostor bude již první laguna, v souladu se všemi požadavky na dezinfekci hnoje, vyprázdněna a připravena na příchod nové várky organického odpadu. Potřeba rezervní kapacity při větším počtu lagun je tedy výrazně menší. Projekční společnosti znají přesné algoritmy pro výpočet potřeby lagun v závislosti na jejich kapacitě a druhu živočišného odpadu.

Dle výpočtů získaných v praxi naší společnosti můžeme usoudit, že zvýšením počtu skladovacích prostorů kejdy ze dvou na šest může dotyčný vepřín snížit jejich potřebný celkový objem pro tekutou frakci separované kejdy z 91 500 na 72 000 metry krychlové. m, to je více než 20%. Snížení celkového objemu lagun bude obdobné i v případě chovu dobytka (tab. 2).

je to levnější?

Klíčovým faktorem pro rozhodování zástupců farem o počtu lagun ale nebude jejich kapacita a rozměry, ale konkrétní náklady na výstavbu. Je skutečně ekonomicky výhodnější budovat více skladišť hnoje s menší kapacitou? Nebo možná rozdíl není tak velký, aby provedl změny v již hotovém projektu? Nepovede například zvětšení obvodů skladovacích zařízení k výraznému nárůstu ploch pokrytí a nákladů na geomembrány?

Tabulka 4. Přibližný harmonogram akumulace a skladování hnoje v lagunách a jeho aplikace na pole (možnost tří lagun, začátek napouštění první laguny – květen)

Abychom našli odpovědi na tyto otázky, zaslali jsme žádosti o odhady čtyřem dodavatelům, kteří se podílejí na výstavbě komplexů pro hospodářská zvířata.

Zejména nás zajímaly náklady na výstavbu lagun od tří do šesti pro výše zmíněnou prasečí farmu. Získaná data potvrdila náš předpoklad o snížení nákladů na výstavbu kejdových skladů při zvýšení jejich počtu a snížení celkové kapacity (tab. 3).

Tabulka 5. Přibližný harmonogram akumulace a skladování hnoje v lagunách a jeho aplikace na pole (možnost čtyř lagun, začátek napouštění první laguny – květen)

Analýza obdržených odhadů na výstavbu lagun ukázala, že téměř ¾ všech nákladů (přibližně 72 %) připadá na výkopové práce, jejichž cena je stanovena na základě objemu vytěžené půdy (tabulka 6).

Tabulka 6. Struktura nákladů na výstavbu zařízení pro skladování hnoje

Ukazuje se, že čím méně kubíků zeminy skutečně vytěžíme, tím nižší budou náklady na výkopové práce.

Geomembrány, běžně nazývané fólie, a práce spojené s jejich instalací tvoří o něco více než čtvrtinu celkových nákladů na stavbu laguny, což znamená, že i když náklady na tento blok mírně vzrostou, celkové náklady na výstavbu např. , tři laguny budou stále méně než u dvou lagun a na čtyři je méně než na tři atd.

Kromě snížení nákladů na výstavbu je třeba také poznamenat, že dochází k výraznému snížení provozních nákladů, a to především díky zjednodušení procesu míchání. Pro práci s malými lagunami jsou vhodné mixéry kratší délky a výkonu, proto se zkrátí doba míchání a náklady na energii, navíc se zvýší efektivita procesu míchání, protože mixéry budou schopny pokrýt celou nádobu. Tím se zase odstraní tvorba hustého spodního sedimentu a zabrání se rychlému selhání skladu hnoje.

Další plus

Jaké další výhody získá farma, když postaví více než dvě skladovací zařízení? Časový rámec pro odčerpávání a aplikaci hnoje na pole bude mnohem širší. Takže v případě tří zásobníků to jsou v průměru čtyři měsíce v roce na každý zásobník a v případě čtyř lagun je to již šest měsíců (tabulky 4 a 5). Farma tak získává možnost aplikovat organická hnojiva přesně tehdy, když to vyžaduje technologie pěstování plodin.

Při práci se čtyřmi a více lagunami se dále rozšiřuje prostor pro aplikaci organického hnojiva na pole, což znamená, že farma si bude moci libovolně naplánovat pohodlný harmonogram aplikace kejdy s přihlédnutím mimo jiné k rizikům zpoždění kvůli špatnému počasí a špičce sezónního zatížení, což omezuje použití zařízení a personálu.

Takže kolik?

Abychom to shrnuli, ještě jednou zdůrazňujeme, že výstavba většího počtu lagun s menší celkovou kapacitou bude za prvé levnější; za druhé zjednoduší jejich používání a zároveň výrazně sníží provozní náklady; za třetí, poskytne dostatek času pro práci na odstraňování kejdy ze skladu a její distribuci na pole.

Výpočet potřeby skladovacích zařízení hnoje závisí mimo jiné na technologiích aplikace organických hnojiv používaných na farmě. Přeprava hnoje na pole cisternami vyžaduje počítat s o něco delším časovým obdobím pro vyprazdňování skladovacích prostor ve srovnání s technologií použití hadicových systémů.
Foto: Adobe Stock (2), spol

Na základě výpočtů můžeme dospět k závěru, že nejlevnější z navrhovaných variant předmětného vepřína je varianta se šesti sklady. Správně by však bylo mluvit o stavbě ze čtyř pohonů. Nakonec v každém konkrétním případě bude výběr dán objemem nashromážděného hnoje za rok, požadovanými časovými okny pro jeho dezinfekci a aplikaci na pole a také měsícem uvedení zařízení do provozu.

Bez individuálních kalkulací a plánování se stále neobejdete.

(c) Anton Erkhov, společnost Biocomplex

časopis „Nové zemědělství“

Vychází 6x ročně, náklad 4 výtisků.

Časopis vychází od roku 1998.

Časopis „Nové zemědělství“ pokrývá nejpokročilejší technologie v zemědělství a nabízí konkrétní řešení široké škály problémů rostlinné výroby, živočišné výroby, zpracování a skladování produktů, managementu a organizace výroby. Časopis odráží recenze zemědělských strojů, hnojiv, přípravků na ochranu rostlin a výsledky testování zařízení.

Hlavním čtenářem časopisu jsou manažeři zemědělských podniků; manažeři a specialisté zemědělsko-průmyslového komplexu a vertikálně integrovaných podniků; vedoucí krajských a okresních správ, zemědělských odborů; X; podnikatelé; zástupci společností podílejících se na zemědělském trhu; zástupci investičních společností; vědci podílející se na vývoji ruského zemědělsko-průmyslového komplexu; lidé, kteří určují zemědělskou politiku státu, a všichni, kdo chtějí pozvednout úroveň zemědělství v zemích SNS.