Jak vyčistit skleněná dvířka sporáku bez speciálních přípravků. a další pecní záležitosti.
Obsah
Jak vyčistit skleněná dvířka sporáku bez speciálních přípravků. a další pece
Jak vyčistit skleněná dvířka sporáku bez speciálních přípravků. A další pecní záležitosti
Dnes se hodně ochladilo a poslední jarní den jsem se rozhodl zapálit kamna.
Mám prosklené dveře, rád se dívám do ohně. Ale potěšení nebude úplné, pokud budou dveře zakouřeny.
Dveře ztratily průhlednost
Pokud vám došel váš oblíbený čistič krbových skel, vyzkoušejte tuto metodu.
Nejprve ho otřeme novinami
Jak vidíte, smysl je málo, ale stále se něco drhlo
Nyní ubrouskem seberte popel z kamen a popel použijte k čištění sklenice
Nyní můžete otřít vlhkým hadříkem, abyste odstranili zbývající popel.
Toto je výsledek
Docela slušné. Suché čištění s popelem je mnohem lepší než s čisticím prostředkem pro domácnost.
Nyní vám nic nebrání v obdivování ohně
Stanovil jsem si pravidlo, že vždy před zapálením kamen očistím sklo. Je to mnohem snazší, než se snažit „vyhlodat“ usazené uhlíkové usazeniny. A ještě jedno pravidlo – v kamnech lze topit pouze suchým dřevem. Tím je výsledek topení lepší, sklo nekouří a komín se nezanáší.
Letos jsem poprvé objevil brikety do kamen. Předtím jsem v nich moc nechápal. Ale jedna příhoda mi dokázala, že brikety jsou věc!
Mimo sezónu jejich ceny výrazně klesají. Můžete si jej zakoupit pro budoucí použití. 12 kusů stojí 75 rublů
No a jsme tady: ležel nám balík těchto briket. Syn vzal tři kusy a vrazil je do litinového krbu. Mami drahá! Tyto tři brikety rozžhavily kamna natolik, že se rozžhavily do ruda. Málem jsme spálili dům. Vynesli je odtamtud hořící a odvlekli do zděné pece. I když byl naplněn palivovým dřívím, nikdy se tak nerozžhavil.
V litinových kamnech lze topit pouze dřevem! To je přesně to, co je napsáno v datovém listu. Neexperimentujte. Tohle může skončit špatně
Po tomto experimentu u nás zakořenily brikety. V zimě jsem topil v kamnech následovně. První topeniště bylo naplněno palivovým dřívím, a když zbylo uhlí, položily se na něj tři brikety. Ujistěte se, že je pevně umístěn. Dva pod nimi a jeden nad nimi. Tato struktura hoří nejméně tři hodiny. Vyrábí hodně tepla, ze skla se nekouří, shoří skoro na popel a komín se nezanáší.
No a zpět k tématu krbového skla. Neberte to jako reklamu. Právě jsem dlouho hledal prostředek na čištění krbových skel. To je nejlepší.
Skvělá hodnota za peníze
I silně zakouřené sklo lze s tímto přípravkem umýt raz dva. Nastříkal, otřel ubrouskem – čistý! Není potřeba vůbec nic drhnout nebo drhnout. Lahvička vydrží velmi dlouho. Výsledek se nám s dcerou natolik zalíbil, že jsme s tímto přípravkem začali vše umývat. Úžasně vše vyčistí. Dokonce jsem s tím zkusil umýt podlahu. Všechno se dokonale smylo, i když to zahrnovalo barvu. Nezanedbávejte tedy hlavní pokyn pro jakoukoli domácí chemii: „Nejdřív to vyzkoušejte na malém, nenápadném kousku.“
No a to jsou rady pro dnešek. Přeji všem teplé léto bez nutnosti zapalovat kamna!
To může být užitečné:
- Tančíme od kamen: rozhodněte se o jeho velikosti a vyberte si místo ve venkovském domě
- Je možné použít mineralit jako ohnivzdornou desku kolem kamen v sauně?
- Jak sestavit jednoduchá venkovní kamna
5 komentářů 10 díky za záložku 979 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor příspěvku:
Julia Nikolaevna Petrohrad a region 31. května 2023, 18:01
Poděkovat! Poděkoval jsi 8934
Komentáře ( 5 )
3. června 2023, 00:07
Slabou stránkou briket je, že je nelze skladovat ve vlhké místnosti nebo na čerstvém vzduchu. Tito. Nemůžete je dát do pootevřené hromady dřeva nebo kůlny na ulici, během deště zvlhnou a změní se na vlhké piliny, které se rozpadají ve všech směrech.
A ano, je to velmi dobrá věc. Mám ve stodole kamna na břicho, než se objevily kozy, byla tam v zimě strašná zima a mám slepice (v tak velké místnosti nebylo dost kuřat na dýchání). No a tyhle brikety mi fakt pomohly, hodíš je do těchto kamen na břicho a tam tiše hoří (bylo to relativně bezpečné, vzhledem k tomu, že stodola byla omítnutá pěnovým blokem, podlahy betonové a u samotných kamen trubka byla na samostatných podpěrách a byla vyrobena z kovu o tloušťce milimetrů pod pět, tj. kamna na břicho pravděpodobně prohoří než tato trubka).
Teď už to v zimě absolutně není potřeba zahřívat (koz tam je dost), ale dříve jsem to hodně používal. Buď spaloval tyto brikety nebo nejrůznější odpadní kusy řeziva.
3. června 2023, 00:26
Celkový závěr: kozy jsou lepší než brikety a ve vlhkých podmínkách nekulhají
Eh, v SNT je zakázáno chovat kozy, pro sebe bych si určitě jednu pořídil. A z jejich mléka bych udělal sýr. Kozí sýr je můj oblíbený.
3. června 2023, 02:22
Heh, jen tam byla původně postavena velká stodola, mnohem větší než hypotetický kurník. No, ukázalo se – místnost je velká, ale není tam mnoho kuřat a v zimě je zima nepředstavitelná. Začal jsem v noci topit kamny.
Břišní kamna jsou stále taková – vyrábí se v Sovětském svazu, jsou kulaté, kdysi je měla armáda, nevím, jak jsou teď. Zvykl jsem si na rozbité dveře, zrestauroval jsem je a připevnil k nim trubku. Ale nenadchly mě ani tyhle levné trubky, které se vždycky spálí, tak jsem koupil těžký čtvercový profil, překvapivě silnostěnný (nešetřili v něm žádnou ocelí, jako by šli dělat podpěru mostu z it) a připojil jej k tomuto sporáku. Nedalo se na ni nasadit, byla moc těžká, takže jsme ji museli nainstalovat jinak, s vlastními samostatnými podpěrami. a kamna jsou poblíž.
A s kozami. No, to není pro každého. Jsou problematické. každý den se musí pást. Dnes bylo špatné počasí, byla bouřka, lilo jako z kýbl, no, mají hlad a já nemám v zásobě seno. Šel tedy sám, nasekal různé větve s listím a kůrou a vláčel je, aby se mohli alespoň občerstvit. Zítra ráno půjdeme hned na procházku, nebudu dělat nic, jen chodit, dokud se nenajíme.
3. června 2023, 10:02
Pašo, můj obrázek šťastného stáří je dům v odlehlé vesnici na Uralu. Já a koza.
Jednou jsem tuto myšlenku vyslovil svému synovi. Tak říkám, prodám nemovitost v Petrohradě a daču. Koupím dům v odlehlé vesnici u řeky, kozu a budu žít jako poustevník. Řekl, že mám divné představy o cenách domů v opuštěných vesnicích na Uralu.
A o vařičích na břicho. Bojím se jich. Když jsme teprve začínali stavět, došlo kvůli tomu k požáru, shořela provizorní budova se všemi stavebními materiály. Táta tam přenocoval, byla zima, dobře zapálil kamna, jiskry z komína dopadaly na střechu a vzplanulo. Díky bohu, že ještě nespal a podařilo se mu vyskočit. Stres byl ale tak velký, že se rodiče rozhodli pozemek prodat. Pak jsem je sotva přesvědčil, aby to nedělali. Nyní, po třiceti letech, jsem se sem přestěhoval natrvalo.
3. června 2023, 16:12
Ach. No, je dobré být mimo město, když máte peníze, tak si koupíte seno a když se něco stane, sedněte si tam. Ale nekoupil jsem, štípám peníze, protože potřebuji koupit kozu z venku, kachny a nebylo by od věci alespoň začít stavět letní kuchyni, ale tak co, včera to celý den vydatně pršelo. a dnes. Včera jsem kozy nikam nebral, přetáhl jsem pár stromů a větví s listím, dal je do chléva, ony je ohlodaly, listí i kůru. Dnes jsou hubení a chtějí jíst. No, šli jsme, hloupí, co dělat. Dal bych mu pár balíků sena, ale jinak ty peníze utratím a pustit se do stavby kuchyně není osud. Šel. Venku je +2 C, i když je červen a prší, občas vyjde sluníčko, ale déšť nepřestává. Jedna věc je dobrá – zelí je naprosto nádherné a na zahradních záhonech vypadá velmi slibně, je jen mastné))
No šli jsme dvě a půl hodiny, byla jsem úplně mokrá, boty, bunda a tričko, byla mi pěkná zima, tak jsme šli domů. Mám přibližnou kozu, je hubenější než ostatní. No, koukám na to, jestli jste se zakulatili, tak můžete jít domů, a pokud ještě ne, půjdeme dál, dál se nacpeme trávou.
A s peckami – no, bylo to víceméně bezpečné, trubka byla silnostěnná s dobrými svarovými spoji (svařoval jsem), stěny byly z omítnutých pěnových bloků, které vůbec nehořely, podlaha byla vyztužena beton, strop byl pouze dřevěný a strop byl čalouněný azbestovými plechy a železem. A vedl jsem trubku ne přes tento strop, ale na stranu přes zeď, oddělující ji pouze cihlou, jinak by pěnový blok začal praskat. Takto to utopili, aby kuřata zimou neuhynula. Tyto pilinové bloky jsou moc dobré – roztavil jsem je s různými druhy odpadků, pak nasadil, klidně hoří. Ale kamna tam nebyla tenkostěnná a dvířka nebyla skleněná, kamna byla malá, ale taková dubová. I když to samozřejmě stále není špatné sledovat, jinak nikdy nevíte, co za sebou nechat. Takže v naší vesnici každou zimu určitě hoří 1-2 domy. Moskvané jsou v tomto ohledu již velmi neopatrní lidé, a to natolik, že si mohou zapálit otevřený krb (!) a jít někam do obchodu a obchod není o nic blíž než v sousední vesnici. Záludní jsou i s elektrickými rozvody – nahodí tenké dráty, pak zapnou topení a jak je jejich zvykem, odcházejí. Je to jen koníček – zapnout něco na topení a sešroubovat to dohromady.
Krb máme doma, ale zůstal jen pro dekorativní účely. Topíme plynem a kotel byl přiveden do jedné z místností garáže, která je ze škvárových tvárnic a tam jsou podlahy holé betonové. No, trubka není špatná, vyrobená ze škvárových bloků s kovem a minerální vlnou uvnitř.
Bohužel jsem na Uralu nikdy nebyl. Ano, ve skutečnosti jsem nikde konkrétně nebyl; Pamatuji si jen, že nás vzali na vojenský výcvik u Voroněže, i když jsem se tam podíval. Pravda, dětství jsem prožil v Charkově. ale v té době mi byly 4 roky, takže kromě rajčatové šťávy v kavárně a divokých meruněk někde na ulici jsem si vlastně nic nepamatoval))
Jednou jsme jeli i do Evropy, ale vůbec se mi tam nelíbilo, nevyhovovalo mi klima a jídlo taky ne. Obecně to byla trochu zbytečná cesta, abych byl upřímný. Ani mě nenapadlo jít do knihkupectví. Nebylo však mnoho peněz, takže možná nemělo smysl chodit)
A teď už skoro nikam nechodím, mám farmu, teď jednou za půl roku na půl dne opouštím vesnici, a to není pravda. Teď sedím doma, přišel jsem a v ložnici sedí mladé kachny. Pokud půjdete pást kozy, budete nervózní, jako by tam byly pod lampou. Až vyrostou, bude to snazší, zhasnu lampu, dám je do velké krabice, budou tam sedět na seně, dokud nebudou docela velké, pak je přemístím na kachní území, k husám se dopraví jen housata, která odtud vyrostla, jinak je najednou skřípnou.