Je-li nad místem vedení vysokého napětí, je možné postavit lázeňský dům?

Bezpečnostní zóna elektrického vedení: jak může vlastník ochránit svůj majetek před demolicí

Síťové organizace a vlastníci nemovitostí se často hádají o budovy, které se nacházejí v hranicích bezpečnostních zón zařízení elektrické sítě. Někteří trvají na demolici nemovitostí, jiní se snaží ochránit svůj majetek. Pojďme zjistit, které objekty jsou ohroženy, proč je lze zbourat a jak se na to dívají soudy.

Co je to bezpečnostní zóna?

Bezpečnostní zóny elektroenergetických zařízení, tzn. zařízení elektrické sítě a zařízení na výrobu elektrické energie patří do zón se zvláštními podmínkami pro využívání území (článek 3 článku 105 zemského zákoníku Ruské federace).

Jsou zřizovány za účelem stanovení pravidel pro užívání pozemků, na kterých jsou umístěna elektroenergetická zařízení, pokud tyto pozemky nejsou odebrány vlastníkům. Taková území musí být využívána podle zvláštního právního režimu, který omezuje nebo zakazuje činnosti neslučitelné s účely zřizování ochranných zón.

Jak je regulováno zřizování ochranných pásem a využívání ploch v jejich hranicích?

Pravidla pro zřizování bezpečnostních zón zařízení elektrické sítě (dále jen bezpečnostní zóny) a zvláštní podmínky pro využívání oblastí v hranicích těchto zón jsou stanoveny nařízením vlády Ruské federace ze dne 24. února 2009 č. 160 (dále jen usnesení č. 160).

Pokud byla stavba postavena před nabytím účinnosti rezoluce č. 160, bylo nutné dodržet Pravidla schválená usnesením Rady ministrů SSSR ze dne 26. března 1984 č. 255. Platila před r. zavedení usnesení č. 160.

Jak se určují hranice chráněných zón?

Hranice bezpečnostních zón určuje organizace, která je vlastníkem elektrických sítí na základě vlastnického nebo jiného právního základu (dále jen organizace sítě). Organizace se v tomto případě řídí usnesením č. 160.

Kolem objektu elektrické sítě je zřízena bezpečnostní zóna. Jeho vzdálenost je určena napětím tohoto objektu. Například pro nadzemní elektrické vedení 110 kV bude vzdálenost bezpečnostní zóny 20 metrů a pro elektrické vedení 150/220 kV – 25 metrů.

Pro objekty s napětím do 1 kV se bezpečnostní zóny nezřizují např. pro vedení 0,4 kV (spojující obytné domy).

Bezpečnostní zóna se považuje za zřízenou ode dne, kdy byla informace o jejích hranicích zapsána do Jednotného státního registru nemovitostí (dále jen EGRN).

Jak zjistit, zda lokalita spadá do hranic ochranného pásma elektrického vedení?

Objednejte si výpis z Jednotného státního registru nemovitostí o nemovitosti – k tomu stačí znát adresu a rozlohu pozemku nebo jeho katastrální číslo. A prostudujte si Veřejnou katastrální mapu, abyste získali informace o chráněné zóně.

Jednotný státní registr nemovitostí ne vždy obsahuje informace o omezeních a zákazech ve vztahu k pozemku, protože dříve byly bezpečnostní zóny pro elektrické vedení zřízeny nikoli ode dne vložení informací o nich do registru, ale od okamžiku, kdy zařízení elektrické sítě bylo uvedeno do provozu. Pokud není bezpečnostní zóna zahrnuta ve výpisu z Jednotného státního registru nemovitostí, zkuste si vyžádat urbanistický plán pozemku od místní správy (například v Moskvě – Moskomarkhitektura).

Kdy hrozí demolice nemovitosti?

Pokud se v blízkosti vašeho pozemku nachází elektrické vedení, rozvodny a další zařízení elektrické sítě, existuje riziko, že obdržíte požadavek na demolici budovy. Demolice je možná při porušování zákazů stanovených usnesením č. 160 na místě v hranicích ochranného pásma elektrického vedení.

V bezpečnostní zóně tedy nemůžete:

• provádět činnosti, které mohou narušit bezpečný provoz zařízení elektrické sítě, včetně:
  • poškodit nebo zničit tyto předměty;
  • způsobit újmu na životě, zdraví občanů a majetku fyzických nebo právnických osob;
  • způsobit škody na životním prostředí, způsobit požáry;

  Jak soudy rozhodují o demolici nemovitosti?

  Dnes v soudní praxi neexistuje jednotný přístup – soudy posuzují každý případ individuálně. Podívejme se na situace, kdy soudy odmítly vyhovět požadavkům síťové organizace na demolici nemovitosti a kdy je podpořily.

  1. Soud nevyhověl požadavkům na demolici (demontáž).

  Důvody pro odmítnutí:

  • budova, stavba nebo stavba byla postavena a zaregistrována před zapsáním informace o bezpečnostní zóně do Jednotného státního rejstříku (USR) (před uvedením elektrického vedení do provozu);
  • nebylo prokázáno, že by umístěním nemovitosti v hranicích bezpečnostní zóny došlo k porušení práv vlastníka zařízení elektrizační soustavy, k ohrožení života a zdraví občanů nebo ke ztížení přístupu k elektrizační soustavě;
  • nebyla prokázána skutečnost, že budovy podléhající demolici (demontáži) se nacházely v hranicích bezpečnostní zóny.

  Usnesení odvolacího devátého rozhodčího soudu ze dne 8. prosince 2020 ve věci A40-17753/2020.

  Soud zjistil, že garáž byla postavena před výstavbou vedení 110 kV. V důsledku toho nemohla žalovaná koordinovat její výstavbu s organizací sítě. Rovněž žalobce neprokázal, že garáž ohrožuje život nebo zdraví občanů a ztěžuje přístup k elektrickému vedení.

  Usnesení odvolacího devátého rozhodčího soudu ze dne 15. července 2021 ve věci A40-217659/2020.

  Soud zjistil, že stavba byla postavena v roce 2000, přičemž elektrické vedení bylo uvedeno do provozu v roce 2009. Zároveň vlastník objektu předložil závěr, že se nenachází v hranicích tamní zóny elektrického vedení; byla tam autobusová zastávka. Prozkoumání navíc dospělo k závěru, že objekt splňuje požadavky regulační a technické dokumentace a je v dobrém technickém stavu a nepředstavuje ohrožení života a zdraví občanů.

  Stanovisko I. kasačního soudu obecné příslušnosti ze dne 23. března 2022 ve věci č. 8G-5025/2022 [88-7752/2022].

  Síťová organizace trvala na demolici zahradního domku postaveného v roce 1994, přičemž bezpečnostní zóna byla zřízena v roce 2009. Zároveň nebylo prokázáno ohrožení života a zdraví občanů, poškození majetku. fyzických nebo právnických osob. Kromě toho soud považoval narušení bezpečnostní zóny za nepodstatné – 11 metrů, když přípustných 15 metrů. Soud také přihlédl k tomu, že elektrické vedení se nachází v blízkosti silnice, zahradní domek je na druhé straně elektrického vedení. Toto umístění domu neruší údržbu elektrického vedení od komunikace.

  Usnesení odvolacího devátého rozhodčího soudu ze dne 15 ve věci A2021-40/17747.

  Žalobce neprokázal nutnost demontáže nemovitosti z důvodu porušení pravidel užívání území se zvláštním režimem žalovaným. Žalobce předložil protokol o kontrole a připojil k němu fotografie. Neuvedly však, že by se na místě v bezpečnostní zóně nacházely garáže a parkoviště, které by byly předmětem demontáže. Soud rozhodl, že by bylo vhodnější je nerozebírat, ale přivést žalovaného ke správní odpovědnosti. K tomuto závěru navíc dospěl bez zkoumání, pouze na základě dokumentace předložené žalobcem.

  2. Soud podpořil požadavky na demolici (demontáž).

  • nemovitost se nachází v hranicích bezpečnostní zóny;
  • stavba nemovitosti není dohodnuta s organizací sítí (je to nutné dle usnesení č. 160).

  Rozsudek Nejvyššího soudu Ruské federace ze dne 20. února 2018 č. 305-ES17-22959.

  Soudy vyhověly požadavkům na demolici myčky, protože její stavba nebyla s majitelem vedení 220 kV dohodnuta. Došli k závěru, že myčka byla umístěna nelegálně.

  Usnesení desátého odvolacího rozhodčího soudu ze dne 16. srpna 2021 č. j. 10AP-13609/21 ve věci A41-60672/2020.

  Soud vyhověl požadavkům na demolici skladů na základě výsledků kriminalistického zkoumání. Bylo zjištěno, že stavby byly postaveny v bezpečnostní zóně v rozporu s normami požární bezpečnosti a jejich umístění představovalo ohrožení života a zdraví občanů.

  Rozhodnutí Rozhodčího soudu Moskevské oblasti ze dne 5. září 2022 ve věci č. A41-31486/22.

  Soud rozhodl o demolici modulové myčky, protože byla postavena v roce 2014, a vedení 220 kV bylo postaveno v roce 1965. To znamená, že žalovaný nemohl nevědět o umístění elektrického vedení na pozemku. Navíc nezpochybnil skutečnost, že myčka se nachází v bezpečnostní zóně. Soud dospěl k závěru, že došlo k porušení požadavků na provoz nemovitostí v bezpečnostních zónách elektrického vedení.

  Rozhodnutí prvního kasačního soudu obecné příslušnosti ze dne 9. června 2021 ve věci č. 8G-9277/2021[88-12690/2021].

  Soud rozhodl o demolici krytého parkoviště, protože jeho umístění v bezpečnostní zóně:

  • porušil práva a zájmy žalobce – organizace provozující elektrické vedení;
  • může způsobit újmu na životě a zdraví občanů nacházejících se v bezpečnostní zóně;
  • může vyvolat nouzovou situaci a ohrozit bezpečnost provozu elektrického vedení.

  Elektrické vedení bylo uvedeno do provozu v roce 1944 a pozemek byl omezen v užívání ještě předtím, než se na něm objevilo parkování. Žalovaný neschválil její výstavbu v bezpečnostní zóně s organizací sítě. Pokud by navíc došlo k havárii, například došlo k zasažení člověka elektrickým proudem, byla by za škodu odpovědná síťová organizace jako vlastník elektrického vedení – zdroje zvýšeného nebezpečí.

  Jak chránit své zájmy u soudu?

  Soudy často rozhodují ve prospěch vlastníků nemovitostí, aby chránily jejich práva. Šance na záchranu budov před demolicí je tedy vysoká.

  Chcete-li přesvědčit soud, že nemovitost by neměla být zbourána:

  • určit, zda se nemovitost nachází v bezpečnostní zóně;
  • zahájit technickou nebo stavebně-technickou zkoušku ke zjištění, zda nemovitost v bezpečnostní zóně neohrožuje bezpečnost, život a zdraví občanů;
  • stanovit datum uvedení zařízení elektrické sítě do provozu, datum výstavby nebo státní registrace vlastnictví nemovitosti;
  • odůvodnit, že demolice je extrémním a nepřiměřeným opatřením k porušení.

  Pamatujte, že cestu ven lze najít i z bezvýchodné situace. Například zařízení elektrické sítě jsou často budována v rozporu s projektovou dokumentací. Tato okolnost může ovlivnit osud chráněné zóny a následně i rozhodnutí o demolici kontroverzní stavby.

  Foto: fotobanka Freepik/@macrovector

  Zajímavé:

  Kde si můžete koupit semena květin?.