Mohou se borůvky zasadit do květináče?

Všeobecně se uznává, že letničky se používají hlavně pro pěstování v nádobách. Ukazuje se však, že takové výsadby jsou přijatelné i pro víceleté plodiny. A to nejen ty vnitřní, ale i ty zahradní. Včetně highbush borůvek.

A jako každé podnikání má své pro a proti. Budeme o nich mluvit s kandidát biologických věd, vedoucí výzkumný pracovník v průmyslové laboratoři zavádění a technologie netradičních bobulovin, Státní vědecký ústav „Ústřední botanická zahrada Národní akademie věd Běloruska“ Tatyana Kurlovich.

„V pěstování rostlin je vždy místo pro experimenty,“ je si jistá Tatyana Vladimirovna. — Pokud vás omrzely klasické záhony nebo jste se prostě ještě nerozhodli, kterou část pozemku věnovat borůvkám, proč je nezkusit pěstovat v přenosných nádobách nebo big bagech? Tento přístup umožní větší kontrolu nad růstem keřů a jejich výnosem a zároveň zajistí optimální provzdušnění, vlhkost a výživu. Díky tomu je mnohem snazší vytvořit ideální podmínky pro každou rostlinu individuálně. Pěstování borůvek v nádobě má také své opodstatnění, pokud není stejné klima nebo je půda pro bobuloviny nevhodná. A již se objevila řada odrůd s kompaktními keři, speciálně vybraných pro takové pěstování na zahradních pozemcích nebo dokonce v bytech. Jedná se o tzv. balkonovou borůvku. Finské odrůdy z této řady jsou nyní velmi žádané: „Aiko“, „Arto“, „Alvar“, „Jorma“. Existují další odrůdy z této skupiny – „November Glow“, „Oleno Yellow“, „Orna Blue“, „Hortblue Onex“, „Hortblue Petit“.

— Jaká je hlavní výhoda kontejnerů?

— V pohyblivosti přistání. Keře nejsou „přivázány“ k určité oblasti – lze je kdykoli přesunout na jiné místo. A potřebujete méně substrátu – vše závisí na objemu květináče. Ale čím je větší, tím je rostlina odolnější. Borůvky rostoucí na pozemku mohou plodit až sto let. V USA (New Jersey) jsou keře vysazené v roce 1906 Elizabeth Whiteovou stále živé. V kontejnerech je jejich životnost mnohem kratší – ne více než 8-15 let. A to podléhá pravidelné výměně půdy i samotné nádoby za větší.

— Jaký by měl být objem hrnce?

– Pokud se jedná o vysoké odrůdy, pak stačí 40-60 litrů, pokud jsou ve tvaru větviček – více než 70 litrů. Optimálně: výška nádoby cca 40 cm, průměr 60-70 cm Koneckonců, kořeny borůvek rostou do šířky, ne do hloubky. A čím je rostlina starší, tím větší by měla mít nádoba průměr. Na plantážích kořeny někdy sahají 1,5 m nebo více od středu keře.

Pokud si vybíráte mezi plastovým hrncem a velkým pytlem (nádoba z polypropylenové tkaniny), pak bych dal přednost tomu druhému.

Polypropylen (s hustotou textilie nad 130 g/m²) má tkanou strukturu, stejnou jako velké pytle na stavební odpad nebo tašky. Látka je odolná proti ultrafialovému záření a mechanickému poškození (stejným vyžínačem při sekání trávníku), chemicky nereaguje s hnojivy, propouští vzduch a vodu. Taška samozřejmě nevydrží věčně, ale klidně můžete počítat se 4-5 lety používání.

— Jaké jsou výhody velké tašky?

— Především v prodyšnosti. Kořeny rostliny budou zaručeně přijímat vzduch, bez kterého se nebude moci rozvíjet.

Za druhé, určitě není možné přelévat kořenový systém borůvek. Rašelina absorbuje potřebné množství vlhkosti a veškerý přebytek jednoduše vyteče ze sáčku. A žádná stagnace.

Za třetí, ve velkých vacích je snazší vytvořit kyselé prostředí optimální pro vývoj rostlin, aniž by došlo k okyselení půdy na místě.

Za čtvrté, je mnohem snazší kontrolovat kořenové škůdce (Chruščov, krtonožky, hraboši, krtci) a půdní choroby. Pokud se něco stane, nádoba s poškozeným keřem se jednoduše odstraní. Stejně tak bude možné rychle vyměnit staré odrůdy za nové, lepší.

Nepochybnou výhodou je, že přenesením borůvek do skleníku můžete výrazně zvýšit vegetační období. V souladu s tím, prodloužení období plodů – od časného jara do mrazu. Včetně pozdějších odrůd, které nejsou zcela vhodné pro naše klima.

— Jaké jsou nevýhody kontejnerů?

— Je velmi obtížné kontrolovat vlhkost substrátu, půda může vysychat. V půdě se vyrovnají nedostatky v zálivce, výživě nebo teplotě, ale v nádobách se vše okamžitě objeví. A je lepší zvolit světlé nádoby: tmavé se velmi rychle zahřejí. Pokud je venku plus 35, pak v hrnci to bude asi plus 50. A již při plus 45 se v živém organismu začnou srážet bílkoviny. A tento proces je bohužel nevratný. V důsledku toho je kořenový systém poškozen.

V parných létech je proto nutné počítat se zastíněním. Natáhněte stejnou stínící síť přes keře. Je speciálně navržen tak, aby rozptyloval a rovnoměrně distribuoval sluneční paprsky po výsadbách, což zabraňuje přehřívání a vzniku spálenin na výhonech.

Taková ochrana před sluncem sníží teplotu pod baldachýnem o 5-10 stupňů a buněčná struktura vazby umožní průchod množství světla potřebného pro rostliny. Síťovina také chrání před nepřízní počasí a dokonce i škůdci. Při silném větru, dešti nebo krupobití se rostliny nepoškodí a úroda se zachrání. Ptáci a velký hmyz, pokud je síť spuštěna na zem, se k borůvkám přes tak spolehlivou ochranu těžko dostanou.

Musíte se však připravit na to, že zastínění mírně prodlouží dobu zrání bobulí. Pro budoucí sklizeň se vytvoří o něco méně květních pupenů. Ale to je v případě, že je závěs opravdu silný. Jeho propustnost světla by měla být 35-40 procent.

— Jaké sazenice lze přesadit do nádob?

– Nejlepší jsou dvouleté děti. Těžko říct, jaký objem nádoby zvolit. Na jednu stranu nemá smysl hned sázet rostliny do velkých nádob. Alespoň keře jsou mladší než pět let. Jejich kořenový systém ještě není dostatečně vyvinutý, aby zcela zaplnil celý objem vaku. Na druhou stranu sazenice na tom ve velké nádobě rozhodně nebudou hůř.

— Existují nějaká pravidla pro sázení borůvek do nádob?

— Abyste zabránili stagnaci přebytečné vlhkosti u kořenů, umístěte na dno velkého pytle 5–10 cm vrstvu drenáže z keramzitu, lámaných cihel, smrkového steliva, větví a šišek. Nasypte do půdy a dobře zalijte. Umístěte sazenice do středu nádoby a zakryjte ji zeminou a prohloubte ji 3–5 cm pod úroveň, na které rostla předtím. K okraji pytle by mělo zůstat alespoň 10 cm – na mulč. Nedovolí vyschnutí půdy a ochrání kořeny před větrem, přímým slunečním zářením a škůdci. Ohřev navíc borůvky vyživí.

Nezapomeňte na provzdušňování – přístup vzduchu ke kořenům sazenic. Na dně nádob (včetně velkých vaků) by bylo dobré udělat drenážní otvory.

— Které odrůdy jsou nejvhodnější pro pěstování v nádobách?

— Při výběru odrůd mějte na paměti, že některé z nich jsou samosterilní („Northland“, „Toro“, „Brigitta“, „Spartan“, „Geerma“) a potřebují k vytvoření vaječníku křížové opylení. Při výsadbě se proto neomezujte pouze na jednu odrůdu.

Pro pěstování v nádobách se výborně hodí odrůdy jako „Nui“, „Bluetta“, „Northcountry“, „Chippewa“ a samozřejmě odrůdy z řady „balkonová borůvka“.

— Jaká půda je vhodná pro pěstování borůvek v nádobách?

— Složení může být velmi rozdílné. Jako zemina pro borůvky jsou vhodné různé směsi: slatinná rašelina s říčním pískem – 1:1; rašelina, půda z místa a písek – 1: 1: 1; borová podestýlka a písek – 1: 1; borovicové piliny (kůra, hobliny), zemina a rašelina – 1:1:1. Jak vidíte, možností je mnoho. To hlavní: lehkost, nadýchanost a kyselost!

Více mi imponuje ta se třemi díly kyselé slatinné rašeliny (pH 4,0-5,0 jednotek) a jedním dílem pilin nebo perlitu. Tento minerál, který si zachovává své vlastnosti po mnoho let, neumožňuje přílišné zhutnění substrátu. Dobré jsou také kokosové půdy. Na písek je ale třeba dávat pozor: musíte vědět, odkud pochází a jaké má pH, protože půdu často alkalizuje.

Pro zlepšení provzdušnění a odvodnění můžete do základní půdy přidat dřevěné štěpky, piliny a kokosové slupky. Mimochodem, borůvky rostou dobře v samotných pilinách (i když dobře shnilých).

— Protože půda v jakékoli nádobě rychle vysychá, je velmi důležité regulovat zálivku.

— Borůvky potřebují pro dobrou sklizeň hodně vláhy, ale zároveň dostatečné množství vzduchu v půdě. Půda by měla být neustále vlhká, ale ne mokrá.

V horkém počasí je odpařování a spotřeba vody rostlinou vyšší. Kořenový systém borůvek je vláknitý, s mnoha velmi malými (do 0,1-0,01 mm) kořeny, které jsou velmi citlivé na vysoké teploty, sucho a nadměrnou vlhkost.

Vláhu a živiny je vhodné rozmístit rovnoměrně po celé nádobě. A vhodnější je kapkové zavlažování. Nemělo by se však pokládat pod keř, ale podél okrajů nádoby na výsadbu. Pro malou nádobu (10-20 l) stačí dvě kapátka, pro velkou (45-60 l) – čtyři. A každý člověk by měl vylít 1,5-2 litry vody za hodinu.

Novinkou je zavlažovací prstenec, který zajišťuje rovnoměrnější rozložení vlhkosti po celé ploše substrátu. Je také nutné vzít v úvahu kvalitu vody (zejména kyselost) a v ní již obsažené živiny.

Borůvky potřebují k uhašení žízně 7 až 10 litrů vody na keř denně. Konzumuje ho přibližně podle tohoto rozvrhu: 15 procent – do 1-2 hodin po východu slunce a před 10:00; 60 procent – ve špičce – od 10:00 do 16:00; 15 procent – od 16:00 do západu slunce; 10 procent – ​​v noci, pokud je horké počasí.

— Existují nějaké rozdíly mezi bobulemi pěstovanými na zahradě a v nádobě?

– Ano, jsou poněkud odlišné. Mleté jsou sladší, chutnější a aromatičtější. Přeci jen je velmi těžké vybrat ideální minerální složení hnojiv pro kontejnerové pěstování. Je téměř nemožné úplně nahradit vše, co je v půdě obsaženo. V nádobě dáváme rostlině vše, co potřebuje, ale jako každý jiný organismus potřebuje velmi velké množství chemických sloučenin (sice v malém objemu), které jsou však v životě rostliny tak důležité.

— Existují nějaké nuance prořezávání borůvek pěstovaných v nádobách?

– Samozřejmě. Řez je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak ovlivnit růst, zdraví a produktivitu keře. V nádobě je ale omezený objem zeminy a proto je potřeba pečlivě regulovat počet kosterních větví a výšku keře a také zajistit, aby zůstaly jen zdravé větve. Jinak je vše jako v zemi.

Správným prořezáváním můžete výrazně prodloužit jak životnost rostliny, tak dobu její maximální produktivity, jakož i výnos a také zlepšit kvalitu bobulí. Prořezávání stimuluje růst mladých výhonků a tvorbu poupat na nich. S věkem se plodnost zvyšuje. Ale pouze ty keře, které mají silné a zdravé větvení výhonků z loňského roku, budou produktivní. Proto musí být řez prováděn pravidelně a ročně, aby se zabránilo zahušťování. Mnoho lidí si na to mylně vzpomene až v pátém nebo šestém roce po výsadbě keřů.

— Kdy je nejlepší prořezávat borůvky?

– Když je v klidu a neteče míza. Toto období začíná podzimním červenáním listů a trvá až do jarního otoku poupat. S řezem začínáme, jakmile listy opustí. V této době jsou jasně viditelné jak výhonky, tak pupeny, které rostlina položila.

Prořezávat můžete i v zimě. A toto období je ještě lepší. Ve stavu hibernace je totiž nejen samotná plodina, ale i patogenní houby, které se na ní mohou nacházet.

Letní prořezávání není nejlepším řešením: může vyvolat růst výhonků, které, aniž by měly čas dozrát, v zimě jednoduše zmrznou. Ano, a bude se pro ně plýtvat jídlem. V létě ořezáváme pouze nemocné a škůdci poškozené větve, čímž odstraníme infekční pozadí a zabráníme šíření choroboplodných zárodků po celé ploše.

Při prořezávání poškozených výhonků musíte zachytit další alespoň 2 cm zdravé tkáně. Do pletiva dřeva už totiž mohla proniknout nemoc nebo houba. Aby nedošlo k šíření infekce, během sanitárního prořezávání nezapomeňte nástroje dezinfikovat alkoholem, roztokem chlorhexidinu nebo manganistanu draselného.

— Závisí prořezávání na stáří keře?