Objevil se brouk maliník a maliny už odkvetly. co dělat?

Jaro a začátek léta jsou skvělý čas! Ptáci zpívají různými hlasy, žáby se namáhají na řece – nejzpěvnější období před založením rodiny a narozením potomků. Na písničky pak zpravidla nezbývá čas. K podobným procesům, ale většinou potichu, přitom dochází i u hmyzu. Jen kobylky celou noc chrastí elytra. Vybrali si místo pod oknem naší ložnice. Jiné nepříjemnosti však kobylky na rozdíl od armády množících se škůdců bez zbytečných fanfár nezpůsobují. Kteří si škodí a učí své děti špatné věci. Článek bude hovořit o malinovém brouku – jaký druh „šelmy“ to je, jeho zvyky a sklony, kde ho sledovat, aby otrávil jeho existenci.

Kdo je brouk maliník?

Abych byl upřímný, je to naprosto nevzhledná chyba. Malý, ne více než 5 mm, šedočerný, chlupatý. To znamená, že je celý pokrytý krátkými načervenalými chloupky, díky kterým může při různém osvětlení a pozorovacích úhlech vypadat šedě, červeně nebo černě. A také přechodové odstíny, maskování. Na malinovém stonku si toho hned nevšimnete. Ve skutečnosti to tak příroda zamýšlela.

Mladí brouci a zakuklené larvy tráví zimu v horní vrstvě půdy zpravidla v blízkosti rostlin, kterými se živili a hodlají se živit v budoucnu. Hloubka zimování je 5-20 cm, podle toho, jak moc promrzne půda. Brouci milují maliny, ale ne tak oddaně, aby ignorovali ostatní „dobroty“. Proto je najdeme na jabloních, třešních, hrušních, švestkách, jeřabinách, rybízu a angreštu – jedí květy. Na ostružinách, ale i moruších a peckovicích se nacházejí v plodech.

Brouci vylézají z podzemí na začátku květu v zahradách a okamžitě zahajují svou destruktivní činnost: lezou do květů, vyžírá prašníky a nektary. Dva týdny se živí pylem a nektarem. Pyl je proteinový produkt, nektar je sacharidový produkt. Toto je jejich strava, než se začnou množit. Zřejmě velmi přispívá k plodnosti, protože po páření samice snáší 30, někdy i 50 vajíček.

Pro tyto účely se brouci stěhují do malin nebo ostružin. Nedokážou létat daleko, maximálně 120 centimetrů najednou, a tak se pohybují „malými čárkami“ z jedné rostliny na druhou a cestou se posilují mladými listy. Vyhlodávají úzké podlouhlé otvory mezi žilami, které mohou sloužit jako markery jejich přítomnosti.

Po dosažení malin začne samice snášet. Kromě toho umístí vajíčka jedno na květ, buď mezi tyčinky a pestíky, nebo na vršky vaječníků. Vajíčka brouka jsou bílá nebo nažloutlá, ne více než 1 mm, takže je docela problematické je vidět na květu.

To znamená, že jedna samice zkazí asi 20 bobulí.

Po 8-10 dnech, v závislosti na teplotě a vlhkosti, se vylíhnou larvy – ti samí nepříjemní nažloutlí „červi“, kteří se pak nacházejí v bobulích. Mimochodem, jsou také „chlupaté“, když se na ně podíváte zblízka. Tito zlí tvorové lezou dovnitř ovoce a jak roste a dozrává, živí se dužinou peckovice a masitou schránkou, aniž by nikam konkrétně šli (proč?).

Larvy, které se před sklizní vykrmily, opouštějí bobule a padají na zem. Zavrtávají se hlouběji a zakuklí se. Koncem léta a začátkem podzimu se z kukel vynořují noví brouci, ještě nedospělí. Na povrchu se v tuto dobu nemají absolutně čeho zachytit, a tak brouci zůstávají přezimovat v půdě. Někteří, zvláště pokročilí, odkládají přeměnu v brouky až na příští rok (co když se sklizeň nepovede?).

Larvy, které před sklizní nestihly z bobulí uniknout, stejně jako ty, které cestou na místo zakuklení sežrali četní probouzející se predátoři, jsou přirozeným úbytkem.

Slabý článek brouka maliníku

Když jsou brouci zranitelní, v procesu vývoje jsou slabé články a zahradník na ně může číhat. Prvním takovým momentem, byť jen podle ročního období, je migrace brouků na maliny, než začnou kvést. Zde není potřeba žádný rozprašovač, nejlepší možností je keře setřást. Stačí položit něco (fólii, krycí materiál, karton), abyste mohli shromáždit a zlikvidovat padlé brouky.

Pokud je maliník malý a čas to dovolí, můžete keře zabalit do tenkého krycího materiálu, než se začnou tvořit pupeny. Na začátku kvetení otevřete maliny k opylení. Obecně jsou maliny samosprašné, ale u cizosprašných je výnos vždy znatelně větší. To znamená, že v případě vysokého napadení maliníkovými brouky lze úkryt ponechat v období květu. Budete muset obětovat část úrody, abyste výrazně snížili populaci brouků.

V období kladení vajíček je brouk také velmi zranitelný, to je před začátkem květu. Samice bude muset postupně, pohybující se od jednoho pupenu k druhému, naklást spoustu vajíček. Zde se hodí rozprašovač. Můžete použít infuzi tansy – je tak hořký a má tak silný zápach, že brouci kategoricky odmítají vychovávat děti v těchto hrozných podmínkách.

Pro přípravu nálevu zalijte 50 g suchých bylin s květy dvěma litry horké vody a nechte 5 hodin působit. Scedíme, vymačkáme, zředíme vodou na XNUMX litrů a nastříkáme keře. Po odkvětu je dobré operaci zopakovat. Ne horší tabákový prach (150 g nalijte do 2 litrů horké vody, nechte den stát, sceďte, doplňte objem na 5 litrů). Používané současně.

Během fáze tvorby pupenů můžete samozřejmě použít chemikálie – „Iskra“, „Taran“, „Fufanon“, «Kinmax“ – je to rychlá, zaručená, ale nezdravá (ekologická) akce.

Než úroda začne dozrávat, je dobré pod keře rozložit karton, potřený něčím lepkavým – padlé larvy se nebudou moci zavrtat do půdy. Po sklizni posbírejte lepenku a odpad a spalte je.

Pokud larvy pronikly do půdy, mohou se před zakuklením infikovat dravými háďátky, existuje na to lék „Nemobact“.

Larvy, které se na zimu zabydlely a zakuklily se, se cítí bezpečně, ale i tady je může zahradník dostat! Třeba lopatou. Tradiční podzimní kopání je považováno za účinnou metodu ničení larev, které se usadily na zimu. Tuto možnost však nevyužíváme, raději nenarušujeme kořeny rostlin a užitečný půdní život.

Přirození nepřátelé škůdce

Život brouka i bez zahradníka s rozprašovačem je plný nejrůznějších útrap a nebezpečí, od povětrnostních katastrof až po četné predátory.

Pod povrch půdy se k maliníku dostane nejen zahradník s lopatou, ale (pokud není půda otrávena herbicidy a insekticidy) i draví háďátka, střevlík a dokonce krtci.

Při procházení ze zimního spánku mají brouci velkou šanci, že je sežerou draví střevlíci, draví přízemní lovící pavouci. Pavouci Huntsman jsou v tomto ohledu velmi spolehliví – vynořují se ze zimního spánku téměř jako první a z hladu sežerou všechny, dokonce i své vlastní bratry.

Brouci, kteří vylezli na strom a vyhýbali se pozemním predátorům, jsou s radostí očekáváni ptáky: sýkorkami, pěnicemi, rehky, špačci, pěnicemi, konipasy a mnoha dalšími. Ptáci jsou dobří v proředění brouků, kteří létají na maliny, aby se rozmnožili.

Snesená vajíčka, protože matka pracuje na následných květech a není schopna je chránit, může beruška sežrat. Pravda, krávy se nijak zvlášť nezajímají o sbírání jednoho vejce po druhém. Je mnohem snazší připojit se ke kolonii mšic a najíst se dosytosti bez velkého povyku. Na svačinu se ale vajíčka docela hodí.

Larva, která se vynořila z vajíčka a ještě nevlezla dovnitř bobule, je snadnou kořistí pro pestřenky a ptáky.

To znamená, že zahradníci mají spoustu přírodních pomocníků, stačí je nerušit, nebo ještě lépe povzbuzovat. Mulčování půdy vytvoří pohodlné podmínky pro střevlíky, dravé pavouky a dravé háďátka. Ptáci krmení lidmi v zimě se jistě odvděčí požíráním obrovského množství škůdců. Množství kvetoucích rostlin přiláká do zahrady i dravý hmyz.

Existují některá další pravidla, která, pokud jsou dodržována, mohou snížit škody způsobené malinovým broukem:

• Malinové výsadby nezahušťujte. V hustých houštinách má brouk volnost, ale těžko se s ním bojuje. Ani ptáci je tam nehledají nijak zvlášť pohodlně.
• Maliny nesázejte vedle ostružin.
• Maliny nesázejte k ovocným stromům, na jejichž květech se mohou živit brouci. Čím větší vzdálenost, tím větší šance na sežrání nebo klování brouků.
• Pokud je brouků příliš nebo je malin několik, můžete malinám dát pauzu vyříznutím všech loňských výhonků. Brouci si budou muset hledat jiné místo pro kladení vajíček.

Zahradníci se s malinovým broukem docela dobře vypořádají. A odměnou vám budou čisté, chutné bobule.

Přihlaste se k odběru našeho bezplatného e-mailového zpravodaje. V týdenních vydáních najdete:

• Nejlepší nový obsah webu
• Populární články a diskuze
• Zajímavá témata fóra

Náš chat v telegramu

Komunikace v reálném čase v našem telegramovém chatu. Podělte se o své objevy se začátečníky i profesionály. Ukažte obrázky svých rostlin. Zeptejte se zkušených zahradníků!

Máte otázky? Zeptejte se jich na našem fóru. Získejte aktuální doporučení a tipy od ostatních čtenářů a našich autorů. Podělte se o své úspěchy a neúspěchy. Zveřejněte fotografie neznámých rostlin pro identifikaci.

Zveme vás do našich skupin na sociálních sítích. Komentujte a sdílejte užitečné tipy!

• Top publikace
• Nové a zajímavé odrůdy
• Krásná krajinná řešení

Maliny mají osobní škůdce – brouka maliníku, malinovou mouchu a pakomárku stonkovou. Jak se s nimi vypořádat?

Maliny, jako každá jiná zahradní plodina, potřebují nejen zalévání a hnojení, ale také ochranu před škůdci a chorobami. Jen tak bude úroda jistě štědrá.

Kromě univerzálních škůdců, kteří se živí různými zahradními plodinami, mají maliny i své, dá se říci, osobní. Předně jde o brouka maliníku, mouchu malinovou a pakomárku stonkovou. A pokud se tyto tři spojí, pak je rostlina odsouzena k záhubě. Po jejich hostině na něm nezůstane jediné živé místo. Mnoho potíží působí i další škodlivý hmyz. A abyste se s nepřítelem kompetentně vypořádali, jak se říká, musíte ho poznat od vidění. S některými jste se v této sezóně už možná setkali. Náš dnešní odborník – šlechtitel rostlin-fytopatolog RUE „Ústav zahradnictví“ kandidát zemědělských věd Yuliya Kondratenok.

V květnu až červnu, kdy začínají růst mladé výhonky malin, MALINA KMENOVÁ MUŠKA. Tento hmyz je hnědé barvy, 5 – 7 mm dlouhý. Klade vajíčka na vrcholy mladých výhonků a do paždí listů, které se začínají tvořit. Zhruba po týdnu se vylíhnou larvy, které okamžitě proniknou doprostřed mladých stonků a ohlodávají je, čímž vytvářejí spirálovité a kruhové chodby. Vrcholové části poškozených stonků postupně vadnou, černají a po 10 – 15 dnech odumírají.

Po 12–16 dnech larvy opouštějí stonky a pronikají do půdy do hloubky 5–6 cm, kde zůstávají přezimovat. Některé silnější stonky mohou vytvářet postranní výhony, ale než stihnou dozrát, také v zimě odumírají. U zahuštěných maliníků může malinová muška zničit až 80 procent stonků.

V květnu, kdy se půda v hloubce larev zahřeje na plus 12 – 13 stupňů, se zakuklí. Za suchého a teplého počasí po týdnu a za deštivého a chladného počasí po 2 – 3 týdnech začnou vylétávat mouchy.

Nejjednodušší způsob, jak se s nimi vypořádat, je během jejich letu, který se shoduje s třešňovými květy. Mimochodem, moucha kromě malin „miluje“ i ostružiny.

l Na začátku vegetačního období se RUNNING GALLMITE. Klade vajíčka do prasklin a loupané kůry. Pokud má maliník více „miluje“ vrcholky mladých, nelignifikovaných malinových výhonků, pak má maliník hálečkový preferuje odrostlejší výhony.

Tento malý (1,6-2,2 mm) komár je schopen zničit až 70 procent výhonků malin. Škůdce vzchází v květnu – červenci během kvetení maliníku. Samička klade vajíčka na výhonky, ze kterých se po 8-10 dnech vylézají larvy. Pronikají pod kůru, kde rostou a živí se. V místě jejich zavlečení se tvoří výrůstky ve formě otoků (hálek), ve kterých zůstávají larvy přezimovat. Hálky dosahují 3 cm na délku a 2 cm na šířku.

Na jaře může každá hálka obsahovat 2 až 11 larev. Koncem května, v období květu maliníku, se objevují dospělí jedinci.

Pokud kmenová moucha produkuje jednu generaci škůdců za rok, pak mohou mít pakomáři (v závislosti na povětrnostních podmínkách) 2-3 generace za sezónu.

Malinový-EARTHQUAKE DOLGONOSIC – jeden z nejnebezpečnějších škůdců malin. Během masového léta poškodí až 30 procent poupat a květů. A nejen maliny, ale i zahradní jahody.

Malý, špinavě šedý (pouze 2,5 – 3 mm) brouk s dlouhým proboscisem je hustě pokryt rezavě žlutými nebo našedlými chloupky.

Škůdce přezimuje pod rostlinnými zbytky a hrudkami země v hloubce 12 – 15 cm. Vyleze ze svého úkrytu, když se půda zahřeje na plus 12 stupňů. A okamžitě se začne živit mladými listy, pylem a prašníky ovocných a bobulovitých plodin, stejně jako kvetoucími plevely.

Hmyz před rozkvětem naklade do každého pupenu jedno vejce a ohlodá stopku, která se zlomí, ale zůstane viset. Po 8 – 10 dnech se z vajíček vylíhnou larvy. Vyžírají stopky a báze bobulí, které se stávají nevzhlednými a matnými, zmenšují se, vadnou a hnijí.

Po pozření pupenu se v něm larvy zakuklí. V polovině léta se líhnou mladí brouci a živí se listy a řapíky.

Nejekologičtějším způsobem, jak bojovat s nosatcem malinovým a jahodovým, je setřást brouky ráno (když jsou neaktivní) na podestýlku a zničit je. Nebo postřik insekticidy v období uvolnění pupenů (před květem).

SKLENĚNÉ POUZDRO MALINOVÉ je malý modročerný motýl se světle žlutými (vosími) pruhy na zadní straně těla a končetin a průhlednými skelnými křídly. Létá od června do srpna. Samice jsou velmi plodné, každá z nich může naklást až 200 vajíček na půdu blízko základny stonků. Vylíhlé velké (až 2 – 3 cm dlouhé) housenky se zakusují do stonků a kořenů malin, provrtávají se četnými tunely, ve kterých zůstávají na zimu. Na začátku zrání bobulí je pozorováno vadnutí a sušení poškozených větví. Jedinou útěchou je, že škůdce se vyvíjí v jedné generaci.

Poškozené výhony se špatně vyvíjejí, špatně plodí a ve spodní části se stávají křehkými. Sklenice je méně častá než pakomáři, nosatci a brouci. Nejčastěji se vyskytuje v zanedbaných výsadbách na osobních pozemcích.

Nebezpečí malinových mušek, háďátek a skleněných mušek spočívá také v tom, že tam, kde proniknou do rostliny, se vytvoří trhliny, do kterých se snadno dostanou spory nebezpečných malinových chorob – fialová skvrnitost a antraknóza. V důsledku toho výhonek rychle odumírá nebo prudce snižuje výnos, často se snadno odlomí v místě poškození.

— Vzhledem k tomu, že všichni tito škůdci mají dlouhou dobu snášení vajec, — zdůrazňuje Julia Georgievna, – od kvetení až po dozrávání bobulí jsou veškeré insekticidní ošetření proti nim neúčinné a pro nás nebezpečné. Je těžké vydržet čekací dobu.

Pro snížení škodlivosti tohoto hmyzu je nutné pravidelně kontrolovat malinové keře a také všechny mladé výhonky, které začnou vadnout v předstihu. A jakmile je objeví, odřízněte je a spálte mimo místo. Okamžitě odstraňte výhonky napadené pakomárem. Na podzim, po prvních mrazících, je nutné pečlivě vyříznout a spálit plodonosné stonky a výhonky letních malin s případnými zahuštěním a poškozením. Obecně remontantní maliny seřízněte u kořene co nejníže a ze zahrady odstraňte všechny odříznuté výhony. Nedovolíme tak hromadění škůdců nebo chorob na zahradě.