Co dělat se záhonem ovsa ve skleníku?

Pro zelené hnojivo nebo pro zlepšení zdraví půdy lze oves vysévat na zahradní pozemek v různých časech. První výsev je brzy na jaře (koncem dubna) do půdy připravené na podzim. Výsev je plánován pro ty plodiny, které jsou vysazeny do země pozdě, úplně poslední: okurky, rajčata, dýně, cukety, papriky. Ve sklenících lze oves vysévat i dříve.

Podzimní příprava půdy je nezbytná, protože oves seje velmi brzy, jako první ze všech plodin, a nemusíte ani čekat, až půda úplně rozmrzne. Ne nadarmo si naši pradědové vymysleli o ovsu toto rčení: „Dej oves do bahna a bude z tebe princ!

Včasný výsev je nutný i proto, že semena ovsa potřebují hodně vláhy, aby nabobtnala a vyklíčila. A v suché půdě nemusí oves vůbec vyklíčit.

Není třeba se bát časného setí, ovesná semena klíčí již při +1-2 stupních a sazenice se nebojí mrazu. A pokud po rašení opět napadne sníh, jen jim to prospěje.

Řady a rozptýlené

Ve studené půdě jsou semena rychleji vystavena různým typům infekcí, takže je lze ošetřit nejznámějším lékem – manganistanem draselným (v 1% roztoku po dobu 20 minut). A poté opláchněte ve studené vodě.

Oves lze vysévat do řádků – do brázd To se obvykle provádí, když je k setí přiděleno malé lůžko a několik semen. A oves se seje náhodně, když je pro něj přidělena větší plocha. Zároveň se snaží semena rovnoměrně rozházet a poté je zapustit do půdy zadní stranou hrábí. Jinak ptáci shromáždí všechna zrna.

Při setí do řádků není vzdálenost mezi nimi větší než 10 cm V tomto případě stačí 1 kg semen, abyste zaseli celých sto metrů čtverečních nebo dokonce o něco více. Hloubka setí je 3-4 cm.

Vyrostlá zelená hmota se dva týdny před výsadbou sazenic teplomilných plodin poseká, rozdrtí a zahrabe do půdy – hmotu je třeba nechat částečně rozložit. Pokud je úroda zelené hmoty velmi hojná, lze její část použít na mulčování nebo dát do kompostu.

Pokud je po zasazení zeleného hnojiva do půdy suché počasí, je třeba záhon zalévat, aby se urychlil proces jeho rozkladu, jinak se rostliny na něm vysazené nebudou cítit příliš pohodlně.

Příště si na setí ovsa můžete naplánovat sami. Bude léto nebo podzim – v závislosti na době, kdy se zahradní záhon vyčistí od raného zelí, cibule, ozimého česneku a dalších časně sklizených plodin. Koncem srpna a září nemá smysl vysévat oves – lépe se sem hodí žito.

V červenci a začátkem srpna už nejsou zásoby vláhy v půdě takové jako na začátku jara a budete muset půdu před i po setí zalít.

Pozemek se vzrostlým zeleným hnojivem můžete na podzim vykopat později než bez něj, protože kořeny rostlin již částečně uvolnily půdu a vykopání je mnohem jednodušší.

Pěstovat ozimé žito jako zelené hnojivo je velmi výhodné. Místo totiž zabírá v době, kdy na něm hlavní plodiny nemají co dělat: podzim, zima a předjaří. Proto se takové plodiny nazývají meziplodiny. V našem pásmu začínají vysévat ozimé žito od 20. do 25. srpna. Při časném zasetí stihne žito před zimou dobře vykvést a brzy na jaře, jakmile půda trochu rozmrzne, bude nadále hromadit zelenou hmotu a prorůstat kořeny.

Spotřeba osiva na výsev na 1 hektar je do 1,8 kg, hloubka výsevu 3-6 cm (v závislosti na mechanickém složení půdy). Způsob setí: posypový nebo řádkový, s roztečí řádků od 10 do 15 cm – zkouší setí hustěji zeleným hnojivem. Půdu pro pěstování ozimého žita je nutné připravit tři týdny před setím.

Na jaře se vzrostlá zelená hmota rozdrtí a zahrabe do půdy dva týdny před výsadbou hlavní plodiny.

Jaká je výhoda plodin pěstovaných na zelené hnojení?

1. Zelené hnojivo (zelené hnojení) vás bude stát méně než hnůj, protože budete muset utrácet peníze pouze za semena a částečně za minerální hnojiva.

2. Miliony semen plevele vám nezapadnou do záhonů se zahrabaným zeleným hnojivem (jako je tomu u hnoje).

3. Výnos plodin pěstovaných se zeleným hnojivem je až 300 kg (nebo více) zelené hmoty, což odpovídá stejnému množství hnoje.

4. Kromě nadzemní části se v půdě vyvíjí mnoho pro nás neviditelných kořenů, které pronikají do hloubky 1,5 metru i více. Zároveň získávají živiny z těžko dostupných sloučenin a vynášejí je nahoru z hlubokých vrstev půdy. To znamená, že usnadňují růstové podmínky rostlin vysazených po nich.

5. Zaorávání zelených hnojiv zvyšuje počet prospěšných mikroorganismů v půdě 1,5-2x a tím se zlepšuje biologická aktivita půdy.

6. Všechny plodiny, které vyséváme zeleným hnojivem, potlačují růst plevelů a chrání před nimi půdu.

7. Díky látkám vylučovaným kořeny ovsa a žita se snižuje počet háďátek v půdě a potlačují se původci mnoha chorob. Při výsevu hořčice, hrachu a fazolí na hnojivo drátovec zmizí.

8. Brambory vypěstované po aplikaci zelených hnojiv jsou méně postiženy strupovitostí a jinými chorobami.

Vlastní semínka nejsou problém

Pokud si chcete sbírat vlastní semena ovsa a žita, musíte se nejprve zásobit semenným materiálem odrůd zónovaných ve vaší oblasti, protože žito přivezené například z jihu pro vás nedozraje.

Druhou podmínkou je načasování setí: oves se seje brzy na jaře, ozimé žito – ve třetí dekádě srpna.

Třetí podmínkou je, že při přípravě půdy na setí je nutné aplikovat hnojivo: 4-5 kg ​​humusu až do sklenice popela nebo 2 polévkových lžic. l. jakákoli komplexní hnojiva na 1 mXNUMX. Metr.

Čtvrtou podmínkou je, že při pěstování na zrno se plodiny nezahušťují, vysévají se méně často: pro oves s roztečí řádků – 15 cm, pro žito – 15-20 cm.

Pokud povětrnostní podmínky neumožňují dozrávání semen na zahradě, stonky obilnin se nařežou a dozrávají v suché, větrané místnosti. A pak se semena vymlátí a suší v teplé místnosti. Po období posklizňového zrání (po 2-3 měsících) se kontroluje klíčivost odebraných semen.

Co zasít na podzim do skleníku, aby byla půda měkká a zdravá: jednoduchá rada

Zelené hnojení je zdrojem makro- a mikroprvků, které pomáhají vytvářet úrodnost půdy a zlepšovat její zdraví. Existuje mnoho zelených hnojiv, která je užitečné zasít na zahradě, a některé z nich jsou vhodné přímo do skleníku.

Oves

Místo žita můžete ve skleníku použít alternativní obilí. A to je oves. Rostlina má stabilní, výrazný fungicidní účinek a vyznačuje se vysokou akumulací makroprvků. Výsadba ovsa by byla správným rozhodnutím, pokud by se ve skleníku objevily fuzária a plíseň. Tento preventivní přístup sníží počet patogenů, které mohou zůstat v půdě.

hořčice

Zelené hnojení, známé mnoha zahrádkářům, je dobré použít i ve skleníku. Ale je tu nuance: brukvovité zelené hnojení přitahuje škůdce, kteří se vyvíjejí na brukvovitých plodinách.

Pokud vyséváte ředkvičky, rukolu nebo sazenice zelí do skleníku, může se stát, že rostliny napadne blešivec brukvovitý.

Pohanka

Tento druh zeleného hnojení prakticky ničemu neublíží. Zároveň uvolňuje do půdy specifické látky, které napomáhají přeměně fosforu na formu dostupnou pro vstřebávání rostlinami. Pokud byl v zemi fosfor, který rostliny nevstřebaly, pak ho pohanka přemění do přístupné formy a v nové sezóně jej budou moci rostliny využít.

Autor: Elena Gutyro Editor internetových zdrojů
Související novinky: