Jak dosáhnout zlaté střední cesty v používání organických a minerálních hnojiv?

Nejlepším způsobem je přidání organické hmoty do půdy, aby se kompenzovalo odstranění živin rostlinami. Intenzivní sklizeň je však možná pouze s použitím minerálních hnojiv. Mezi způsoby aplikace minerálních hnojiv jsou dva hlavní: kontinuální aplikace, kdy jsou hnojiva roztroušena rovnoměrně po povrchu půdy, a druhá je jamková aplikace neboli přímá aplikace na místa výsevu nebo výsadby semen či rostlin. Tato metoda má však určitá omezení, která souvisí s tím, že vysoké koncentrace hnojiv mají negativní škodlivé účinky na sazenice.

Z dusíkatých hnojiv, která na pozemcích nejčastěji používáme, používáme dusičnan, nejčastěji dusičnan amonný, protože obsahuje dusík ve dvou formách – amonný a dusičnanový a také močovinu.

Téměř ve všech případech je močovina nejvýhodnějším minerálním hnojivem pro použití na soukromých farmách. Močovina při správné aplikaci neokyseluje půdu, přestože se močovina ve vodě snadno rozpouští, z půdy se z kořenové vrstvy do hlubších vrstev odstraňuje poměrně obtížně. Zůstává tedy k dispozici rostlinám a také nezpůsobuje kontaminaci studniční vody. Je to velmi důležité! Kromě toho Urea dokonce mírně alkalizuje kyselé půdy, pokud je aplikována v malých dávkách.

S tím vším má močovina i stinné stránky, určitá omezení jejího použití.

1. Jednak by se močovina měla přidávat do půdy s malým předstihem, protože při její výrobě se při granulaci hromadí v močovině až 3 % biuretu a biuret je látka pro rostliny dosti toxická.
2. Močovina není přímo absorbována kořeny rostlin, musí projít biologickým transformačním cyklem, proto by měla být aplikována pouze při zahřátí půdy na teplotu alespoň +10ºС, nejlépe na +15ºС. Pokud aplikujete Ureu příliš brzy, ať už suchou nebo jako roztok, nebude to fungovat.
3. Aby mohla být močovina biologicky přeměněna na sloučeninu dostupnou pro rostliny, musí být půda bohatá na kaskádu nezbytných bakterií. Pokud jsou půdy chudé na organickou hmotu, pak je obtížné přeměnit močovinu na formy dusíku dostupné rostlinám. Proto je velmi užitečné současně s močovinou přidávat komposty, hnůj, stelivo a další organické látky, které udrží půdní mikrobiom v normálním stavu.
4. Na alkalických půdách má močovina největší škodlivý účinek na rostliny. Proto, pokud jste půdu vápnili, v tomto případě v příštím roce, pokud jste to udělali na podzim, a ještě více na jaře, je lepší upustit od používání močoviny. Podobné doporučení je, když pravidelně přidáváte do půdy popel a ještě více, když je nepřijatelné používat amonná hnojiva, dokonce i dusičnan amonný a síran amonný, stejně jako močovinu, současně s popelem, je to způsobeno tím, že v alkalickém prostředí začnou amonná hnojiva i močovina aktivně uvolňovat čpavek. Amoniak a jeho vysoké koncentrace jsou pro rostliny škodlivé. Přidání močoviny současně s popelem nebo vápněním může mít fatální následky. Kořeny řepy se nemusí tvořit vůbec, pokud ano, budou mít nepravidelný tvar atd.

Jak využít tak cenný zdroj dusíku jako je močovina v případě aplikace díry? Koneckonců, k přeměně močoviny na živiny pro rostliny, stejně jako k odstranění biuretu, je nutné trvat alespoň 2-3 týdny. Ukazuje se, že ve všech případech je negativní účinek močoviny také při aplikaci do jamek, a to i v alkalických půdách lze se vyhnout smícháním močoviny s hnojivem, jako je síran draselný.

Ten jednoduchý má stejnou vlastnost Superfosfát, je také velmi dobré ji přidávat do řádků spolu s výsevem semen, aby se odstranil škodlivý účinek Urea.

Ohledně dusičnanu amonného je třeba mít na pamětiŽe všechny dusičnany silně okyselují půdu a proto je lokální aplikace pro dusičnan amonný nežádoucí a nebude lokálně okyselovat půdu a vytvářet nepříznivé podmínky pro vývoj rostlin. Totéž platí pro síran amonný.

Co dělat s biuretem? Jak mu může být dána příležitost se rozložit? A jak je to s biologickou přeměnou močoviny na látky dostupné rostlinám?

Úvod Síran draselný zcela odstraňuje negativní dopad biuretu na rostliny a půdní mikroflóru. Biuret se velmi, velmi rychle rozpadá.

Pokud jde o biologickou přeměnu, můžeme tento proces urychlit přidáním organického hnojiva. A musíme si uvědomit, že když vyséváme suchá semena do půdy, v počátečních fázích vývoje rostlin nepoužívají hnojiva a minerální látky z půdy, ale využívají ty nahromaděné látky v děložních listech a dalších strukturách semene, které dala jim mateřská rostlina. A teprve po vyčerpání zdrojů samotných semen se sazenice začnou živit látkami z půdy. Proto, abyste mnohokrát ušetřili minerální hnojiva, aplikujte je prosím do řádků při setí semen, ale abyste se vyhnuli všem negativním aspektům použití této metody, dodržujte prosím naše doporučení.

Jak využít minerální hnojiva na maximum: rozhovor se Stanislavem Khromovem

S hlavou společnosti Iglus LLC Stanislav Khromov již před dvěma lety jsme hovořili o používání organických hnojiv, zavádění inovativních technologií do systému výživy rostlin a také o zaměření na zahraniční zkušenosti s využitím organických látek při produkci zemědělských plodin. Během aktuálního jednání specialista hovořil o taktice používání kejdy – nejdůležitějšího organického hnojiva v zemědělství, aplikačních dávkách, chybách zemědělců při práci s organickou hmotou, problémech a mylných představách a také o technologii Nutricharge, která má již našel odezvu mezi zemědělskými výrobci.

GlavAgronom: Existuje názor, že standardní účinek hnoje na půdu a rostlinná společenstva je patrný v prvních čtyřech letech používání. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Stanislav Khromov: Více než polovina živin v hnoji, které se dostanou do půdy, je v organické formě, aby se staly dostupnými pro rostlinu, musí projít mineralizací v půdě – tento proces je poměrně dlouhý, takže období 3-4 let pomalu; uvolňování výživy z karantény a dobře promíchané kejdy je reálné období. Při aplikaci šokových dávek čerstvější kejdy může být patrná rychlá práce zbytkového amonného dusíku, který se nepřeměnil v čpavek a neodpařil se, případně při zapravení do půdy. A při teplotách nad 10 stupňů se rychle změní na dusičnanovou formu a opět vyvolá účinek „dusíkového úderu“ nebo přejde do podzemní vody, pokud masa rostlin není připravena ji plně absorbovat.

Foto: Stanislav Khromov
Speciální obraceč na ptačí trus

GlavAgronom: V Bělorusku došlo v posledních několika letech k pozitivnímu trendu ke zvýšení používání organických hnojiv v zemědělské výrobě. Jestliže v roce 2016 připadalo na 1 hektar zemědělské půdy u nás v sousední zemi 6,5 tuny organického hnojiva, pak v roce 2020 to bylo 7,1 t/ha. Vědci však i tento údaj označují za nedostatečný na 1 hektar zemědělské půdy. Co můžete říci o zájmu o organické látky v Rusku? Dochází k nějakému pokroku a jak závažný je v posledních letech? Možná existují nějaké statistiky?

Stanislav Khromov: Míra aplikace organických hnojiv na hektar závisí na zdroji hnoje, typu půdy a logistických možnostech farmy. Nemám statistické údaje pro Rusko, ale hlavním trendem v práci s hnojem v posledních letech je jeho standardizovaná aplikace S přihlédnutím k rozboru živin a jejich zapracování do půdy při aplikaci se stále více přibližují ke hnoji jako hnojivu.

GlavAgronom: U kterých plodin je aplikace organických hnojiv nejúčinnější z hlediska doplňování úrodnosti půdy?

Stanislav Khromov: Vzhledem k tomu, že organická hmota je primárně výživou půdní bioty, a nikoli přímo rostlin, je nutné doplňovat úrodnost půdy na těch polích, která primárně vykazují rok od roku špatné výnosy, a to i přes standardní dávky minerálních hnojiv. Pravda, existuje omezení – vzdálenost takových polí od farmy, kde se hnůj obvykle hromadí a skladuje – čím dále, tím problematičtější je aplikovat dobrou sazbu na hektar.

Foto: Stanislav Khromov
Standardní míchací čerpadlo pro laguny.

GlavAgronom: Jaké jsou hlavní chyby zemědělců při práci s kejdou?

Stanislav Khromov: Raději bych jmenoval některé techniky pro zvýšení efektivity práce s kejdou, protože zemědělci často vědí, jak na to, ale jsou omezeni v aplikaci těchto znalostí.

Prvním je skladování kejdy – je lepší mít tři menší laguny než dvě o stejném objemu jako tři, ale hlubší – důvodem je práce míchadel a spodního sedimentu, který se stává obtížně přístupným a v důsledku toho , zanášení laguny a snížení jejího zásobního objemu.

Druhým je vklad. Čerpání hadičkami a současné těsnění je mnohonásobně efektivnější než přeprava v sudech a pouhé přelití hladiny s následným zatavením – pokud není možné takové zařízení zakoupit – najměte si firmu (například Selkhozproekt nebo ASK Alliance, Biocomplex), která Vám rychle a efektivně odčerpejte vaše laguny pomocí hadicového systému a zapustí je do půdy pomocí speciálního kultivátoru.

Třetí je aplikační dávka na hektar. Pokus o aplikaci co největšího množství kejdy nijak nepomáhá výnosům plodin ani zdraví půdy. Logisticky je samozřejmě snazší jej „nasypat“ co nejblíže farmě, ale distribucí veškerého hnoje vědecky podloženou rychlostí na vaše pole a přidáním malého množství minerální výživy získáte vyšší ekonomické a agronomické vlastnosti. z této techniky než z „likvidace“ kejdy.

GlavAgronom: Existují optimální dávky a načasování aplikace hnoje?

Stanislav Khromov: Načasování je standardní – schopnost pracovat na poli a nezaseknout se s traktorem a kultivátorem, to znamená pozdní jaro před setím a podzim, po sklizni, ale normu bych definoval např. 40-50 m3 tekutý hnůj dobytka přidáním složitějších minerálních hnojiv na základě potřeb plodiny k odstranění živin.

Kukuřice vpravo na hnoji s biopolymerem. Foto: Stanislav Khromov

GlavAgronom: S kterým hnojem se podle vás lépe pracuje: pevným nebo tekutým?

Stanislav Khromov: S jakým druhem hnoje se vyrábí, s tím musíme pracovat, protože. Jedná se o vedlejší produkt živočišné výroby, který závisí na technologii chovu zvířat. Kejda je však samozřejmě technologicky vyspělejší, protože lze jej čerpat na značnou vzdálenost. A v tekutém hnoji můžete pomocí speciálních kapalných polymerních přísad ušetřit spoustu dusíku a získat další sklizeň!

GlavAgronom: Existují nějaká specifika pro aplikaci kejdy do půdy?

Stanislav Khromov: Jde především o to, hnůj zapracovat do půdy a nenechat ho na povrchu, kde tvoří tvrdou solnou krustu. Tato technologie vyžaduje speciální vybavení, ale v Rusku se již vyrábí a v jejím používání je již zavedená praxe.

GlavAgronomist: V jedné ze studií o používání organických hnojiv se říká, že aby se eliminovaly chyby při aplikaci čerstvého hnoje, měly by farmy vytvářet přenášecí fondy hnoje s mineralizací na minimálně 0,5 až 1,0 roku. Myslíte si, že je to správná zpráva, nebo nejsou potřeba finanční prostředky?

Stanislav Khromov: Není zcela jasné, o jaké chybě se zaváděním čerstvého hnoje mluvíme – nejspíše asi 6měsíční karanténa pro zajištění nepřítomnosti patogenních mikroorganismů. Nyní na ruském trhu již existují biologické přípravky, které potlačují patogeny v čerstvém hnoji a po příslušných testech lze hnůj aplikovat do půdy. Mineralizace hnoje půdní biotou probíhá mnohem rychleji než v laguně nebo na místě.

Foto: Stanislav Khromov
Pevná podložka na hnůj a kejdu laguna

GlavAgronom: Jaké zemědělské postupy podle vás pomohou zvýšit efektivitu využívání hnoje na farmách a také vytvoří všechny předpoklady pro zvýšení úrodnosti půdy?

Stanislav Khromov: Rovnoměrná distribuce hnoje po poli se současným zapravováním je jednou z nejdůležitějších technik. Přidání biologických (prospěšných mikrobů) a biopolymerních přísad (Triyun) do tekutého hnoje zvyšuje účinnost hnoje pro půdu a rostliny, zvyšuje úrodnost a produktivitu.

GlavAgronom: Nerovnoměrná, a tedy iracionální aplikace hnoje na pole je častou chybou mezi farmami. Jaký je důvod této chyby?

Stanislav Khromov: Často na takových polích s nerovnoměrnou aplikací – „hromady“ – můžete vidět stejné kopce s vyššími rostlinami – kukuřicí nebo vojtěškou. Tento problém spočívá v nedostatečné technické schopnosti farmy distribuovat hnůj po poli, ale nakonec jsou ztráty z nerovnoměrného růstu rostlin na takových polích větší než úspory na rozmetadlech hnoje. Druhou možností je čerpání kejdy do půdy „na maximum“ – tato technika šetří čas obsluze strojů, ale snižuje úrodnost půdy, mění její složení a snižuje hladinu prospěšné mikroflóry, což v konečném důsledku vede ke snížení ve výnosu a ušlém zisku.

Foto: Stanislav Khromov
Laguna v zimě na Sachalin.

GlavAgronom: Před dvěma lety jste si stěžoval na inženýrské a logistické problémy se skladováním a odstraňováním kejdy na farmách. Řekněte nám, jak se nyní věci v tomto směru vyvíjejí?

Stanislav Khromov: Za poslední dva roky se situace v oblasti strojírenství a logistiky výrazně zlepšila. Farmy budují stále více velkých lagun pro skladování kejdy, pronajímají nebo nakupují hadicové systémy pro čerpání hnoje na pole a jeho zapravování do půdy pomocí kultivátoru. Více farem začalo používat bakterie a biopolymery k přípravě hnoje pro čerpání a čištění lagun od usazenin na dně, což každoročně snižuje skladovací kapacitu. Na situaci s aplikací hnoje na pole se díváme s optimismem!

GlavAgronom: Řekněte nám podrobněji o technologii Nutricharge. Pociťují zemědělci skepsi, nebo si inovativní produkt získává důvěru zemědělských výrobců?

Stanislav Khromov: Naše společnost přinesla technologii Nutricharge na ruský trh před 5 lety a zahájila první testy v regionu Tula. Za posledních 5 let byly provedeny rozsáhlé testy v mnoha regionech Ruska – od Kaliningradu po Vladivostok – objevili se stálí zákazníci, ale výpočet byl proveden na továrnách vyrábějících fosfátová hnojiva, které nakonec odmítly zavést náš polymer Nutricharge do svého Výroba. Museli jsme přebudovat celou propagační politiku a změnit cílovou skupinu z velkých podniků na středně velké farmy a farmáře

GlavAgronom: Je nedostatek mobilního fosforu novým tématem, nebo je to již zapomenutá stará věc?

Stanislav Khromov: Téma nedostatku mobilního fosforu v půdě není pro ruské zemědělce zcela nové – věda již dříve navrhovala řešit problém zvýšením dávek aplikovaných hnojiv, což je pro farmy ekonomicky obtížné. Navrhli jsme zvýšit míru využití fosforu z množství hnojiv, které farma každoročně aplikuje. S jednoduchým vysvětlením této technologie – ochrana fosforu před vazbou kationty kovů v půdním roztoku – se její implementace ukázala jako technicky složitý proces, protože Každý velký pytel s hnojivem musí projít naší mobilní jednotkou a zabalen do dalšího – již opakovaně použitelného velkého vaku.

Farmy podobně ošetřují například semena pšenice, u hnojiva jim však tento proces připadá velmi problematický.

GlavAgronom: Co můžete říci o výnosu na pozadí použití technologie Nutricharge?

Stanislav Khromov: Fosfor často není největším faktorem omezujícím výnos, zejména u pšenice, takže průměrný nárůst při použití Nutricharge je 4-5 c/ha – zdá se to málo ve srovnání s obtížemi při přípravě hnojiv s polymerem Nutricharge. A zde je potřeba vytrvalost a čas, abychom ukázali všechny další výhody naší technologie, které se projevují v lepším zdraví rostlin, jak poznamenávají farmáři. Náš stálý klient v regionu Krasnodar, „Harvest 21st Century“, okres Bryukhovetsky, používá Nutricharge již 4 roky na celé zemědělské ploše – 10 tisíc hektarů – pro všechny plodiny. Loni, kdy počasí v kraji nebylo úplně příznivé, byla farma lídrem ve výnosu ozimé pšenice, za což získala certifikát ministerstva zemědělství.

GlavAgronom: Řekněte nám o ekonomickém efektu technologie

Stanislav Khromov: Ekonomicky vypadá Nutricharge Technology takto: farma utratí 100 rublů za 900 kg hnojiva na hektar. s DPH na polymeraci hnojiva je výstup navýšením o 4 centy pšenice na 12 rublů – to je 4800 rublů, tzn. čistý příjem na hektar je 3900 rublů nebo 4 rubly na investovaný rubl.

Ještě zajímavější je ekonomika slunečnice, řepky, sóji, brambor a cukrové řepy.

Nyní doufáme, že Nutricharge Technology může být zajímavá pro semenářské farmy, které potřebují jak výnos, tak kvalitu osiva.

Kromě ochrany fosforu pomáháme farmám chránit amoniakální dusík před minerálními hnojivy. Tato technologie je maximálně zajímavá pro farmy, které používají UAN. Dobré výsledky jsou také s granulovanými dusíkatými hnojivy, ale zde opět vše závisí na technických problémech týkajících se zpracování granulí.

V tuto chvíli máme 4 mobilní instalace. Působí v regionu Samara, Tula, Krasnodar a Rostov, snažíme se také pracovat v Udmurtii.