Jak najít majitele pro štěňata?

Dnešní ráno začalo jako obvykle: slunce svítí, toast křupavý, káva aromatická – nádhera! Šel jsem nakrmit zvířata, ale venku byla zima, i když byl jasný den. A nejnepříjemnější je silný vítr. Nemám ráda větrné počasí ani v létě, natož když je zima. Rozhodla jsem se, že děti ještě nebudu brát ven, počkám, třeba se do oběda oteplí. Mezitím dětem došly mandarinky a všichni jsme šli společně na trh koupit speciální ovoce: s listy a větvičkami (podle prodejců, kteří teprve včera vyrostli v Abcházii).

Věřte, že už při zpáteční cestě jsem měl nějakou mlhavou předtuchu: na semaforu většinou odbočujeme doleva, ale tentokrát byl proud protijedoucích aut nekonečný, a tak jsme jeli rovně. Také jsem si pomyslel: dobře, jedeme domů jinak než obvykle.

A pak se mé myšlenky změnily v obvyklou vyjetou kolej: co je potřeba udělat hned po příjezdu, co později, co večer a podobně. Byl jsem tak unešený, že jsem se ani nesoustředil na známou krajinu za oknem. Byla jsem jediná, kdo štěňata viděl, ale moje myšlenky byly úplně jiné, a tak jsme kolem nich projeli. A jen o pár vteřin později jsem se probral a zastavil auto. Vrátili jsme se. A co viděli? Na mokré trávě poprášené sněhem, třesoucí se pronikavým větrem, se k sobě choulila malá štěňata. Dokážete odhadnout, kolik jich bylo?

Vyřazená štěňata

Osm. Okamžitě jsem začal plakat: Nechtěl jsem je vzít! Vím, co je štěně, kolik času, úsilí a pozornosti i jedno vyžaduje! A tady je 8! Ale také jsem od první chvíle věděl, že je nemůžu opustit, no, nemůžu – to je vše. Bylo mi jich i sebe líto: proléval jsem slzy, vzal jsem ty nešťastné psí děti a odnesl je do kufru. Pravda, dostali se k domu bez pohodlí, ale nebylo to daleko – 500-700 metrů.

Zajímavé:
Je potřeba kořenová petržel?.

Domů - v kufru

Potom jsme děti dali do kartonové krabice a hned je pořádně zahřáli: třásly se tak, že bylo žalostné se na to dívat.

Pojďme se zahřát!

A pak jsme ji nakrmili: ohřáli jsme domácí mléko a rozdrobili chleba. Ach, někteří z nich ani pořádně nevědí, jak jíst. Strčí tlapky přímo do společného talíře, očichávají a čichají, ale nevědí, co dál. Musel jsem jim opatrně strčit tlamu do mléka. Zdá se, že jejich matky jsou jiné: některá štěňata jsou větší a aktivnější. A čtyři z nich jsou stále nejistě na nohou. A jeden z nich nemá ocas! Jsem si jistý, že kupírování nepřipadá v úvahu – není to stejné plemeno) Když se malí psi zahřáli, osvěžili a trochu se uvelebili, začali ožívat))) Ťukali na hlasy všech – tak roztomilí! Stála jsem nad plotem, který jsme narychlo postavili v nové dílně mého manžela, s lítostí se dívala na zachráněná štěňata a s hrůzou jsem přemýšlela, co s nimi mám dělat dál. Nepotřebuji (a nechci!) 8 psů! A na oči stačí jeden – bígl. Kam je mám dát? Stát na trhu se štěňaty v krabici rozhodně není moje volba. Rozhodl jsem se vás požádat o pomoc: řekněte mi, jak mohu dát štěně do dobrých rukou? Mám jen dvě možnosti – nabídnout to všem známým a inzerovat v novinách. Ach, trápí mě neurčité pochybnosti, že obě metody jsou neúčinné. Opravdu mi poděkují za záchranu malého pejska s dlouhým životem pod mými křídly?! Tohle nevydržím.

Osm štěňat - z ničeho nic!

Pár slov laskavému člověku, který nechal bezmocné děti zmrznout ve studeném větru: děkujeme, že jste je neházeli do rákosí! Jsou příliš malí na to, aby se sami dostali na silnici; V době, kdy píšu tyto řádky, by s největší pravděpodobností již zemřeli.

Zajímavé:
Jak vypěstovat jasmín sambac ze semínek?.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *