Jak oživit pozemek o rozloze 30 akrů, zarostlý plevelem nad hlavou, s minimálními náklady?.
Jak oživit pozemek o rozloze 30 akrů, zarostlý plevelem nad hlavou, s minimálními náklady?
Dobrý den!
Koupeným domem jsem získal 30 akrů půdy, na kterou se 10 let nesáhlo (se všemi důsledky). Loni na jaře to majitelé vyklidili a nechali, do podzimu tam byl zase plevel po pás a na podzim to zase odklidili.
Jakým způsobem nyní nejlépe půdu obdělávat, co zasít, abychom potlačili plevel, většinou jednoletý? Sklizeň zatím není kritická, hlavní je zlepšit zdravotní stav půdy. Složení je hlinitopísčitá.
Děkuju.
So, 20.02.2010 — 12:25
Rusko
: Rostovská oblast Bataysk
Registrace: 12.12.2009 – 19:59
Offline
Navštíveno: před 3 měsíci 4 týdny
Už jsem ve své vesnici vzal 4 takové pozemky, pokusil jsem se je zasadit v prvním roce, ale vždy se mi to nepodařilo dobrý.
So, 20.02.2010 — 13:15
: Iževsk
Registrace: 03.01.2010 – 18:43
Offline
Navštíveno: před 1 rokem 5 měsíci
Fremont píše:
Je lepší pěstovat celé léto a nechat ladem.
Je pára stále lepší než černá nebo zelená?
So, 20.02.2010 — 13:21
Rusko
: Rostovská oblast Bataysk
Registrace: 12.12.2009 – 19:59
Offline
Navštíveno: před 3 měsíci 4 týdny
Vovochka píše:
Fremont píše:
Je lepší pěstovat celé léto a nechat ladem.
Je pára stále lepší než černá nebo zelená?
Pěstuji, když tráva dosáhne 5 cm.
So, 20.02.2010 — 19:25
Lotyšsko
: Lotyšsko. Panství „Rada“
Registrace: 30.01.2010 – 16:38
Offline
Navštíveno: před 12 lety 4 měsíci
Vovochka píše:
Dobrý den!
Koupeným domem jsem získal 30 akrů půdy, na kterou se 10 let nesáhlo (se všemi důsledky). Loni na jaře to majitelé vyklidili a nechali, do podzimu tam byl zase plevel po pás a na podzim to zase odklidili.
Jakým způsobem nyní nejlépe půdu obdělávat, co zasít, abychom potlačili plevel, většinou jednoletý? Sklizeň zatím není kritická, hlavní je zlepšit zdravotní stav půdy. Složení je hlinitopísčitá.
Děkuju.
Nejprve se musíte rozhodnout, jak a k čemu toto bohatství využijete. Je to celé pole, nebo zpočátku jen nějaká oblast? Ale za žádných okolností byste neměli orat.
Ne, 21.02.2010 — 20:29
: Iževsk
Registrace: 03.01.2010 – 18:43
Offline
Navštíveno: před 1 rokem 5 měsíci
Velimudr píše:
Nejprve se musíte rozhodnout, jak a k čemu toto bohatství využijete. Je to celé pole, nebo zpočátku jen nějaká oblast? Ale za žádných okolností byste neměli orat.
Stále uvažuji o osetí celého pozemku, ale do výsevu co nejvíce potlačit plevel a nejlépe bez chemie. O plodinách jsem se ještě nerozhodl, ale předběžně – česnek, mrkev, řepa. Časem je možné, že ji osázím keři bobulí.
Velimudr, proč teď nemůžeš orat?
Ne, 21.02.2010 — 22:08
Lotyšsko
: Lotyšsko. Panství „Rada“
Registrace: 30.01.2010 – 16:38
Offline
Navštíveno: před 12 lety 4 měsíci
Vůbec se nevyplatí orat. ničí tak přirozenou strukturu půdy, její vzlínavost a hlavně podzemní živé tvory, které tvoří úrodnost mateřské země. Přírodního plevele se bez mulče nezbavíte.. Plevel posekejte, ale nechte na poli + více organické hmoty (sláma, tráva, odpad). vrstva nedovolí plevelu vyklíčit – není světlo.. a dá potravu bakteriím, které dodávají potravu rostlinám, když jejich enzymy rozkládají organickou hmotu. Orba zabíjí vše a země se po dešti pokryje kůrou. Proto aplikují hnojiva, protože je zabila orba. Naši předkové věděli, že Země je živá. Na hektar – 20 tun podzemních živých tvorů, což vytváří plodnost. A červi jsou nejdůležitější pracovníci, tak je nechte orat. Jen výhody. A kolik nákladů se zbavíte? Každá rostlina má svou jedinečnost – aby byla úroda dobrá, je třeba s tím počítat. Koneckonců, je to jako v přírodě. Nikdo neoře.
Čt, 18.03.2010 — 22:50
: Voroněž
Registrace: 13.03.2010 – 22:10
Offline
Navštíveno: před 9 roky 12 měsíci
Orat či neorat je tak filozofická otázka, že Hamlet odpočívá. Ale zkusím se hádat.
1. Rostlinné zbytky na povrchu nejsou překážkou pro plevel, pokud proniknou, nevšimnou si toho. I když tento kryt zachovává vlhkost během sucha.
2. Převážná část semen plevele je při orbě (správně) zahrabána do hloubky, odkud nepronikne více než 10-15 %.
3. Farmářovi přátelé jsou mikrofauna (půdní bakterie), nepřátelé jsou mikroflóra (různé houby). Při orbě počet těch druhých prudce klesá a první se podle toho zvyšuje, co zasadíte, méně často onemocní, protože Naprostou většinu nemocí způsobují houby. Mezi půdními bakteriemi jsou takové, které jsou schopny vázat dusík ze vzduchu a přenechávat jej rostlinám. Jedná se o bezplatná hnojiva. Po černém úhoru je tedy výnos vždy vyšší.
4. V přírodě probíhá nelítostný mezidruhový boj. Například pšeničná tráva používá „chemický prostředek“ – její kořenové sekrety jsou jedovaté pro většinu kulturních rostlin. I zde pomůže orba, která urychlí rozklad těchto sekretů. Mimochodem, to je jeden z důvodů, proč je obtížné získat dobrou úrodu z úhoru v prvním roce.
5. Shromažďování vkladů je nákladná záležitost. Pokud to uděláte dobře, tak jakmile uschne loňské mrtvé dřevo, je lepší ho spálit (pokud jste si jisti, že nezaložíte oheň). Poté počkejte na vzejití plevele (pokryjte 60-70 % pole) a aplikujte kontinuální herbicid (volte jej tak, aby následný účinek a aplikační dávka odpovídaly vašim plánům). Počkejte dva týdny a poté, co se ujistíte, že se kořenový systém vytrvalých plevelů začal rozkládat, teprve potom zaorejte. Dále k situaci.
So, 20.03.2010 — 15:30
Rusko
: Липецкая область
Registrace: 15.02.2009 – 12:28
: 5032
Offline
Poslední návštěva: před 6 měsíci 3 týdny
Arno píše:
Shromažďování vkladů je nákladná záležitost. Pokud to uděláte dobře, tak jakmile uschne loňské mrtvé dřevo, je lepší ho spálit (pokud jste si jisti, že nezaložíte oheň). Poté počkejte na vzejití plevele (pokryjte 60-70 % pole) a aplikujte kontinuální herbicid (volte jej tak, aby následný účinek a aplikační dávka odpovídaly vašim plánům). Počkejte dva týdny a poté, co se ujistíte, že se kořenový systém vytrvalých plevelů začal rozkládat, teprve potom zaorejte. Dále k situaci.
Ano, je to tak, už jsem vypěstoval 500 hektarů a letos oživím dalších 300 hektarů pevné pšeničné trávy. Mrtvé dřevo je bezpodmínečně nutné spálit na jaře, jinak bude později velmi obtížné pracovat a kultivátory se zanesou. Chcete-li počkat, až plevel dobře poroste, potřebujete dostatečně velkou vegetativní hmotu, aby se glyfosát dostal ke kořenům trvalek ve smrtelné koncentraci. Jen se pokusím místo orby provést 2-3 (podle situace) diskování těžkými bránami, abych lépe rozmělnil oddenky pšeničné trávy.
St, 24.03.2010 — 12:24
: Voroněž
Registrace: 13.03.2010 – 22:10
Offline
Navštíveno: před 9 roky 12 měsíci
Rád bych se podělil o následující myšlenky. Kořeny pšeničné trávy jsou zabity z 80-90%, zbytek přežije. Při orbě se většinou vyklopí. Při následné kultivaci se snažili kořeny odtáhnout na okraj pole, kde je při sušení spálili. Několik z těchto hromádek zachytil déšť, ale předtím vypadaly úplně suché. Už si nevzpomínám, proč to nespálili. Po dešti se objevily sazenice. Pšeničná tráva je tedy stále „dárek“.
St, 24.03.2010 — 19:56
Rusko
: Липецкая область
Registrace: 15.02.2009 – 12:28
: 5032
Offline
Poslední návštěva: před 6 měsíci 3 týdny
Mám namontovaný závěs brány, sbíral jsem kořeny v řadách (zvedl jsem je každých 30-40 metrů na jedné lince), vycházelo to jako řádky z kombajnu a pak je spálil, ale už mě to nebavilo podnikání tak, že si to teď pamatuji do konce života. Teď, když to BDT nařeže na 20 centimetrů ve dvou nebo třech průchodech, tak to vyžehlím, kořeny se nařežou a usuší, jinak po pluhu zůstanou dlouhé oddenky a ucpou jakýkoli kultivátor.
St, 24.03.2010 — 21:51
: Voroněž
Registrace: 13.03.2010 – 22:10
Offline
Navštíveno: před 9 roky 12 měsíci
Takže o to jde, vytáhnout to. I v kořenech ošetřených herbicidem a nasekaných diskerem zůstanou živé plochy, které pak dají vzniknout novým výhonům. To se ale používalo, pokud bylo pole téměř celé zaprášené. Pokud pšeničná tráva tvoří samostatné shluky, pak je to pravděpodobně podle vaší představy. Jinak kultivátor rozloží pšeničnou trávu po celém poli jako máslo přes sendvič.
Čt, 25.03.2010 — 12:18
Rusko
: Kursk
Registrace: 23.01.2009 – 12:45
Offline
Navštíveno: před 1 rokem 4 měsíci
Arno píše:
Takže o to jde, vytáhnout to. I v kořenech ošetřených herbicidem a nasekaných diskerem zůstanou živé plochy, které pak dají vzniknout novým výhonům. To se ale používalo, pokud bylo pole téměř celé zaprášené. Pokud pšeničná tráva tvoří samostatné shluky, pak je to pravděpodobně podle vaší představy. Jinak kultivátor rozloží pšeničnou trávu po celém poli jako máslo přes sendvič.
Proti pšeničné trávě je samozřejmě lepší pracovat s kontinuálním herbicidem a varianta (na jaře a v létě) spalovat odumřelé dřevo – ošetření při odrostu – orba, považuji za nejideálnější. I když existují určité nevýhody – někdy se potýkáte s nerovnými poli kvůli dlouhé době mimo obdělávání nebo dokonce opuštěnou orbou (to se také stává) a pak je stále lepší začít s BDT pro průzkum a poté herbicidem. Mimochodem, pšeničná tráva miluje terčíky (je plazivá a může se vegetativně rozmnožovat oddenky, když je rozdělena do nekonečného počtu – získá se nekonečné množství pšeničné trávy), někdy se takto zmlazovaly pastviny, protože samotná pšeničná tráva je volný keř a dělá ne jako přílišné utužení půdy (na opuštěných polích, kde se pásli soukromí majitelé (vzhledem k blízkosti domů), jsem si všiml, že pšeničná tráva byla nahrazena hustými keřovými rostlinami, které se snadno zaorávaly a následně zpracovávaly bez použití kontinuálního herbicidu ), takže práci s kotouči považuji bez přípravků na ochranu rostlin (pro Kursk) za neúčinnou, a to i s česáním (samozřejmě záleží i na vláhové zásobě půdy, např. na jihu Voroněžské oblasti může tato možnost práce). I když pokud střídání plodin zahrnuje setí dvouděložných plodin, pak chemické. ošetření lze odložit na pozdější dobu, zapracování porostu kulturních rostlin protiobilným herbicidem.