Je možné brambory napadené strupovitostí kompostovat?

Přenášejí se choroby rostlin prostřednictvím kompostu?

Záleží na způsobu kompostování, na době kompostování a nakonec na aktivitě mikrobů kompostu, na jejich enzymech a dalších uvolněných látkách. Kompost má obecně silný „penicilinový efekt“, což znamená, že zabíjí různé patogeny.

Ze své zkušenosti mohu říci, že nebezpečí přetrvávající infekce v hnijících materiálech je značně přehnané a při použití metod kompostování, o kterých zde hovoříme, lze tvrdit, že se sníží na nulu.

Naneštěstí se mezi námi uznává, že „bezvadnou teorii nelze vyvrátit“. Čistě teoreticky, přidáním slupek z koupených brambor do kompostu (právě odřezáváme nahnilá místa – plíseň, strupovitost atd.) prostřednictvím kompostu infikujeme všechny naše zahradní rostliny z čeledi hluchavkovitých: petúnie, rajčata , paprika, lilek, brambory.

Přidáním slupek z okurek dříve nebo později zamoříme prostřednictvím kompostu všechny naše rostliny z čeledi dýňových: okurky, dýně, cukety, tykve. Vhozením shnilých listů kupovaného zelí do kompostu dříve nebo později infikujeme všechny rostliny z čeledi brukvovitých: ředkvičky, vodnice, kedlubny, květák. Ukazuje se, že jen jeden malinký kompost, do kterého na měsíc házíme zeleninové odřezky z různých obchodů, zamoří celý náš pozemek!

To se nestává. Pro každou dokonalou teorii existuje jiná, ještě dokonalejší teorie. Jedna teorie říká, že nemoci jsou všemocné, a druhá říká, že síly odolnosti vůči nemocem jsou ještě silnější. Jinak by všechny lesy, pole i naše zahrady dávno umřely, protože spory jsou všude, plíseň je také neviditelně všude. Zkušenosti s kompostováním v různých zemích ukazují, že kompost nezamoří celou oblast. I při tom nejjednodušším kompostování zůstává zahrada zdravá, pokud její majitel uplatňuje základy správné zemědělské praxe a v prvé řadě nezasadí stejnou plodinu dvakrát na stejné místo.

Při šikovném kompostování a správné zemědělské technice není potřeba pálit „podezřelé“ vršky (tedy se známkami poškození nějakým druhem padlí, plísně nebo plísně). Pro zpevnění rostlin je lepší na podzim zarýt pod rostliny hotový kompost: pohnojené rostliny lépe odolávají chorobám. Kompost potlačí houbové choroby a plodit bude pokračovat. Kompost je dobrý, protože se od minerálních hnojiv liší tím, že slouží jako preventivní opatření proti všem druhům chorob. A z nějakého důvodu je považována za zdroj chorob. Mohu s jistotou říci, že pokud někdo onemocní tou či onou rostlinou, nebylo to kvůli kompostu.

Shrnout. Pokud by na podzim hrozilo mírné nebezpečí infikování vašich záhonů přes řezané vršky květin, pak by samotná myšlenka kompostování dávno zanikla. Zahrádkáři by nebrali plné náruče vršků na kompost, ale všechny by je na místě spálili. Někteří lidé to dělají, jiní odnášejí všechny typy zahradních vršků na smetiště mimo lokalitu. Ale to je zjevná ztráta organického materiálu. U takto nedůvěřivých zahrádkářů jsme se podívali na způsob kompostování prostřednictvím předfermentace. Tato metoda je založena na skutečnosti, že patogenní infekce zahradních rostlin hynou v nádobě s vodou, pokud jsou zde vytvořeny vysoce anaerobní podmínky. Častěji zahradník při přípravě bylinného hnojiva obsah sudu čas od času promíchá, aby jej obohatil o kyslík, v našem případě je u nemocných vršků třeba sudu s vršky naopak umožnit „zkysnou“ a pokryjí se „plísňovou kůrkou“ na povrchu. K tomu se spolu s vrcholy a vodou velkoryse nalije dusíkaté hnojivo. Zakryjte sud těsným víkem. Uvnitř začíná „zuřivý vývoj“, nejprve aerobních mikroorganismů, které spotřebují veškerý kyslík, a poté anaerobních bakterií. Zkrátka všechno tam zkysne a udusí se. V takovém sudu do 10–14 dnů od stání odumírají všechny patogenní infekce rostlin. Nyní roztok používáme jako běžnou zálivku nebo jako hnojivo na podzimem uvolněné záhony a takto přírodní cestou dezinfikované vršky posíláme na legální kompostování.