Je možné pěstovat citron v otevřeném terénu v Krasnodaru?.
Obsah
Je možné pěstovat citron v otevřeném terénu v Krasnodaru?
Je možné pěstovat citron v otevřeném terénu v Krasnodaru?
Citron v OG, Krasnodarský kraj.
Zde je otázka: je možné pěstovat citrony na otevřeném prostranství v Krasnodaru? Citron byl přivezen v malé velikosti (do 1 m) z Abcházie z ulice. Před rokem. Letošní zima byla abnormálně teplá, teď roste, jako by se nic nestalo. Nekryl se. Je to reálné? Nebo ho zabije další normální zima, byl to jen zázrak?
Experiment není můj, ale moji přátelé jsou si naprosto jisti, že citron může růst ve výfukových plynech. Je mi moc líto rostlin.
To může být užitečné:
- Co dělat, když po oříznutí citronu vyroste pouze jeden výhon?
- Řekni mi, co se stalo s citronem? Proč jsou na listech skvrny?
- Je nutné zalévat domácí citron mléčným roztokem?
Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se
Otázka je v následujících sekcích: otázky, citrony, kultivace, Krasnodarský kraj, poradenství
13 komentářů 2 děkuji za dotaz oblíbený 18779 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Taťána Krasnodar 29. července 2019, 09:34
Poděkovat! Poděkoval jsi 1069
Všechny odpovědi a komentáře (13)
29. července 2019, 12:24
Ahoj. V Krasnodaru jsem dlouho nebyl, ale navštívil jsem ho v květnu. Překvapilo mě množství subtropických rostlin v ulicích města. Klima se opravdu oteplilo. Ale nemyslím si, že toto štěstí je věčné.
Přesto je lepší citron zasadit do vany s držadly a na zimu ho přinést na verandu. Nebo mu na zimu sestavte rámový přístřešek z prken a folie. Hodně štěstí.
29. července 2019, 17:46
Vasily, děkuji za odpověď! Snad citron ještě přenesou na zimu dovnitř.
24 PROSINEC 2020, 22: 50
A začínám experiment s pěstováním citronu ze semen v Sevastopolu.
Můj zeť sbíral vláknité juky z květináčů, aby je zasadil podél chodníku,
Vytřepala jsem hlínu z květináčů, kde byla zasazena semínka citronu na klíčení. Na podzim se mi vylíhly pod tújemi a klíčky citronu jsem přenesla do květináčů. Zatímco tráví zimu venku. Pravda, nic pod -2* jsme ještě neměli.
Tady je můj obr
30. září 2019, 07:18
Neriskoval bych ponechání citronu na otevřené půdě. Nemusí úplně zmrznout, ale silný stres může způsobit opadnutí 90 % listů a následně odumření rostliny. Můžete ho vyndat ve velké vaně nebo kbelíku a přinést si ho na zimu do bytu, proč takové oběti? Výsadbový materiál se bude v budoucnu shánět velmi obtížně a na citrony si zvyknete jako děti, protože vyžadují hodně pozornosti.
Na jihu Ruska se budou pěstovat citrony a pomeranče
Subtropické oblasti Krasnodarského území, téměř celá Adygea a až 70 procent území Dagestánu jsou nejsevernější oblastí subtropů. Přestože zde teplota vzduchu může klesnout až k minus čtrnácti, zkušenosti s průmyslovým pěstováním citrusů v první polovině dvacátého století a experimentální výsadbou těchto plodin v 1980. až 1990. letech 200. století ukazují, že průmyslová kultura především mandarinek a citronů v subtropech Rusko může být ekonomicky ziskové. V letech s příznivými klimatickými podmínkami místní farmy dosahovaly vysokých výnosů mandarinek – od 350 do 4 centů ovoce na hektar. Úroda citronů tam byla také poměrně vysoká. Ale těžké zimy, opakující se každé 1960-XNUMX roky, a časné mrazy zničily většinu průmyslových citrusových výsadeb v otevřeném terénu. Kromě toho centrální orgány na počátku XNUMX. let považovaly průmyslové pěstování citrusů na jihu RSFSR za „nadbytečné“.
Ale kvůli trvale vysoké poptávce po citrusových plodech a snížení opuštěné zemědělské půdy byly na podzim roku 2008 již malé citrusové farmy obnoveny nebo byly obnoveny v oblasti Soči-Adler, jižní a střední Adygea a v oblasti Kaspického moře jižního Dagestánu. Například na území Krasnodar se v současné době trvale zabývá pěstováním citrusů 6 farem. A v řadě regionů Adygeje místní mrazuvzdorné odrůdy citronů nedávno zvýšily svou produktivitu: z jednoho stromu se často sklízí nejméně 250 plodů ročně. V posledních letech se výnos mandarinek a zejména citronů postupně zvyšuje v Dagestánu, kde se pěstují především na terasovitých svazích. Připomeňme v této souvislosti, že průmyslové pěstování citrusů existovalo v první polovině dvacátého století i v Rostovské a Astrachaňské oblasti. Ale i tam, stejně jako dnes, šlo o místní zakrslé odrůdy citrusových plodů, nejvíce přizpůsobené jihoruským podmínkám.
Ruští šlechtitelé vyšlechtili například rané mandarinky Pioneer a Soči a také pomerančovník Pervenets, které se vyznačují vyšší mrazuvzdorností, výnosem a kvalitou plodů oproti běžným zónovým odrůdám. Tyto nové druhy podle experimentálních údajů vykazují dobrou přizpůsobivost místní geografii a lze je pěstovat v průmyslovém měřítku na severním Kavkaze.
Podle Yusufa Hasanova, kandidáta zemědělských a ekonomických věd z Dagestánské zemědělské akademie (Makhachkala), „existuje každá příležitost ke zvětšení plochy subtropických plodin v oblastech Magaramkent, Derbent a Suleiman-Stal v Dagestánu. Nejpalčivějším problémem však zůstává zajištění nepřetržitého zásobování subtropického zemědělství republiky vodou. Na vrcholu rušné sezóny zahradníci často nemají příležitost zajistit včasnou zálivku.“ I další odborníci považují za naléhavé zvýšení výkupních cen ruských citrusových plodů, dočasné daňové úlevy po dobu stabilizace pěstování citrusů a výrobu většího sortimentu produktů z tuzemských citrusových surovin. Tato opatření lze navíc realizovat i v rámci místních programů rozvoje subtropické rostlinné výroby (jak se např. na Krasnodarském území rozvíjí vinařství v rámci místního programu rozvoje horského a podhorského zemědělství).
Jedním slovem, průmyslové pěstování citrusů v jižním Rusku je možné a slibné: zvýší rozlohu obdělávané zemědělské půdy, vytvoří nová pracovní místa v zemědělství a v novém odvětví potravinářského průmyslu „citrusových“ regionů.