Je nutné při výsadbě ovocných stromů a keřů vysévat zelené hnojení do kruhů kmenů stromů?.
Obsah
- 1 Je nutné při výsadbě ovocných stromů a keřů vysévat zelené hnojení do kmenů stromů?
- 2 Je nutné při výsadbě ovocných stromů a keřů vysévat zelené hnojení do kmenů stromů?
- 3 Je možné zasít zelené hnojení do kmenů ovocných stromů: jen málokdo zná správnou odpověď
- 4 Je možné vysadit zelené hnojení na zahradě?
- 5 Jak pečovat
Prosím, řekněte mi, jestli jsem udělal správnou věc? Po zasazení jabloní a ovocných keřů (rybíz, angrešt, yoshta) jsem do kruhů kolem kmenů zasel hořčici a poté – facélii.
To může být užitečné:
- Phacelia a další aneb Proč vysévám zelené hnojení
Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se
21 komentář 1 děkuji za otázku přidat k oblíbeným 49470 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Elena Nikulina 9. února 2018, 10:44
Poděkovat! Poděkoval jsi 54
Odpověď učitele:
Agrofirm VYHLEDÁVÁNÍ
V mladých výsadbách není zvykem používat zelené hnojení. Rostliny spolu soutěží o potravu a vodu, zejména bobulovité rostliny. Obecně uznávaným systémem údržby půdy je čistá pára. Ale pokud nemáte moc dobré půdy, tak to někdy dává smysl, jen zelené hnojení by mělo být zelené hnojení – drcené a zaorané. Je také dobrý jako mulč, ale ne jako pěstební mulč, ale jako polštář pokrývající půdu.
S pozdravem Ognev Valery Vladimirovich
Kandidát zemědělských věd, docent, šlechtitel lilek, ředitel šlechtitelského centra „Rostovsky“ Agrofirma Poisk
Všechny odpovědi a komentáře (21)
9. února 2018 16:04
Eleno, pokud zelené hnojení nezastíní sazenice, pak je to správně. Ale i tak by bylo vhodné ponechat alespoň 50 cm kruh černý a mulčovaný.
9. února 2018 19:25
Ahoj. Obecně se při výsadbě ovocné sazenice předpokládá, že výsadbová jamka je vyplněna úrodnou půdou bohatou na organickou hmotu. A nezdá se, že by zelené hnojení bylo potřeba. Do půdy je navíc potřeba zapracovat zelené hnojení. A tam je povrchový kořenový systém mladého stromku. Ještě to zopakuji. Na hlinité neúrodné půdě je potřeba zelené hnojení. Například byl vyklučen les a parcely byly přiděleny zahradníkům. A tady moc rádi děláme zelené hnojení. Hodně štěstí.
9. února 2018 21:51
Děkuji Vasilij, takhle se náš pozemek 10 let neobdělává a je tam hodně plevele a aby se nesečelo hned u rostlin, tak jsem zelené hnojení vyrostla o 20-30 cm. Nařezal jsem je, sušil ve skleníku a na podzim vykopal.
9. února 2018 20:29
Zelené hnojení je podle mě dost agresivní a produkuje alelopatické koliny (látky potlačující ostatní rostliny) Vzhledem k tomu by se do kmene mladých sazenic nemělo vysévat „agresory“, které budou utlačovat. Je lepší. mulčujte organickou hmotou a použijte zelené hnojení k určenému účelu.
9. února 2018 21:56
Děkuji za odpověď minulé léto jsme se sami nestihli ohřát a užít si sluníčka, takže nebylo skoro žádné seno. ale nechtěli používat syntetiku (ve formě všech druhů látek)
9. února 2018 20:48
Eleno, taky skoro pořád (s výjimkou podzimu – tady už je pozdě a nemá to cenu) osévám kruh kmene stromu zeleným hnojením – hořčice, oves, vikev – co mám. Mým cílem je přirozeně kypřít půdu „zevnitř“, zajistit výměnu vzduchu a vytvořit kanály pro snadnější přístup vláhy, protože Během výsadby a počáteční zálivky se nestrukturovaná půda zhutní. Když zelené hnojení naroste o 25-30 cm, seříznu ho až ke kořeni a nechám poblíž a navíc zamulčuji vysokou vrstvou sena navrchu. Jediné, co se snažím uvolnit kořenový krček – nejde zahřát. Žádný ze stromů a keřů si nestěžoval.
PS V poslední době jsem do výsadbové jámy nepřidával žádná hnojiva, snad kromě trochy písku pro uvolnění – učím rostliny rozvíjet půdu, která je k dispozici. Kolem mě je les a pozemek, i když je to těžká hlína, v minulosti to byl také lesní pozemek – a rostly tam stromy a keře. Vždy sázím na kopec (zahlédl jsem to u Železova) a maliny rostou na vyvýšeném ohraničeném záhonu.
10. února 2018 10:14
Podpořím Michaila. Všechny rostliny jsou konkurenty. Většina zahrad proto leží ladem, bez dalších rostlin. A zelenina v řádcích je kvůli nedostatku půdy. A facélie v zahradách je ústupkem včelaři. Protože bez včel nebude úroda. A po odkvětu zahrad se včely potřebují někde nakrmit. Pokud samozřejmě nebudou vyřazeni. Hodně štěstí.
10. února 2018 10:38
V roce 2017 jsem zasadil Goji. Hned jsem zasela bílou hořčici. V říjnu hořčice dobře vykynula a přešla do zimy. Proč? Máme svah a vítr odhrne sníh. Hořčice je jako přidržovač sněhu))))). Ať je moje dítě v teple.
10. února 2018 12:47
Při výsadbě se to asi nevyplatí, je to lepší rok před výsadbou. Jakmile stromky zasadíte, zamulčujte je vrstvou alespoň 5 cm Když jsou stromy starší než 5 let, zasaďte do kmenů stromů pohanku. Jak krása, tak užitek, a včel je spousta a nejsou konkurencí stromů.
Zelené hnojení. Pohanka – pravá řada
Kvetoucí pohanka a včela
10. února 2018 14:19
S respektem k názoru odborníků však navrhuji, abyste věnovali pozornost tomu, že zelené hnojení nepovažuji za plodinu, která se vysazuje „po staletí“. Proto není příliš správné říkat, že jejich „mocné“ oddenky mají drtivý účinek na kořenový systém sazenic 1 měsíc (zelené hnojení rychle roste) není správný čas. Krymští mniši pečující o slavné císařské zahrady záměrně umístili do výsadbové jámy hrst ovsa, který měl při klíčení kypřít půdu a zajistit provzdušnění. Přidali tam také spoustu ryb – nejen vyživovaly, ale také přitahovaly všechny prospěšné obyvatele půdy „ke stolu“.
Dovolte mi nesouhlasit s nutností zapravovat zelené hnojení do půdy. Například hlína je rychle „žvýká“ – a nezůstane žádná stopa. Kromě toho budou narušeny kanály, které lemovaly kořeny zeleného hnojení. Ano, samozřejmě po takovém zapravení bude půda vyživená. Ale dusík nenahradí kyslík. Nadbytek dusíku s nedostatkem kyslíku navíc snižuje absorpční schopnost kořenového systému, kořeny začínají odumírat (tj. jsou narušeny procesy přirozeného odumírání a regenerace kořenů).
Na svém pozemku mám hlínu. Jeho složení je poměrně výživné, nemusí se krmit, ale musí být uvolněno, aby byly poskytnuty podmínky pro normální vývoj kořenového systému sazenic. Zelené hnojení proto jen ořežu a nechám na povrchu + přidám další mulč. Kořeny zeleného hnojení odumírají – půda kolem stromu se více či méně uvolňuje, zbytek již dotvářejí červi a další půdní „rejsci“. Stromy a keře se cítí mnohem lépe než pod černým úhorem, který je zase potřeba uvolnit po každém dešti a zálivce. Letos plánuji zasít zelené hnojení o něco širší, než je průmět koruny stromů a keřů, které již na místě rostou.
Abychom mohli hovořit o povrchovém kořenovém systému mladých stromků, je nutné si ujasnit, o jaký typ/odrůdu mluvíme a v jaké zóně byl strom vysazen. Nejobecnější zásadou je, že čím více na jih jdete, tím hlouběji kořeny rostou a leží, včetně „povrchové“ vláknité části kořenů (co má hledat na povrchu v suchých jižních oblastech? Navíc vláknitost může se objevují ve vrstvách – v závislosti na hustotě a složení různých půdních horizontů pod stromem). Kořenový systém jabloně a třešně jsou dva velké rozdíly. Také kořenové systémy se velmi liší délkou a strukturou, například „běžné“ jabloně a sloupovité, trpasličí jabloně. Od specialistů se dočtete o stavbě kořenového systému, hloubce kořenů, zvláštnostech vývoje, vzájemném působení kořenových systémů a nakonec o významu provzdušňování (provzdušňování zajišťuje především zelené hnojení) a mnohem víc.
2. května 2019, 07:21
Ne agronom. Ne kandidát věd. Jen zahradník a zahradník. Absolutně s tebou souhlasím. Moje žena vždy sází květiny kolem stromů, kousek od kmene. A pak mám svůj ječmen, žito, řepku a podobně to posekám několikrát. Například žito nakrájím třikrát a nechám vše na místě. Průměr plodin je průměr koruny. Stromy jsou velké, od 10 let. V blízkosti mladých stromů jsou pouze jednoduché květiny.
10. února 2018 14:44
Pokud jste zasadili zelené hnojení, nechte ho růst a nedotýkejte se ho. Před květem seřízněte plochým řezákem a nechte na zemi jako mulč.
Alla vše úžasně popsala a já s ní souhlasím.
A alelopatie je celá věda a neexistuje žádný důkaz, že by zelené hnojení mělo špatný vliv na ovocné stromy.
A zahrádky bývaly opravdu pod černým úhorem, ale nyní přibývají zahrádky zatravněné, ve kterých rostou všelijaké bylinky jako na loukách.
I o tom mluvil Kurdyumov na svých webinářích.
Existuje mnoho recenzí, že plody v zatravněných zahradách jsou mnohem chutnější.
Nedělejte tedy teď žádnou práci navíc.
10. února 2018 16:04
Vítěz! Přírodní farmaření je mi taky bližší. ale čím víc se do toho nořím, tím víc chápu, že i na tomhle lidé vydělávají A spousta věcí přitahuje uši A cenovky! Ceny za odpadní bakterie, kterých je dostatek v každé půdě (jak o tom dnes doslova hovořil odborník Vasilij), jsou bezkonkurenční! Navíc domácí vařiče nebo AKCh Gennady Raspopov nejsou o nic horší než drahé EV! Obrovské objemy jsou přitom na nic! Jen tady je kouzlo reklamy. Kurdjumova díla znám doslova z jeho prvních knih. a jeho první knihy se od těch současných velmi liší, člověk své názory koriguje v souladu s dobou (no hotovo). Takže se zeleným hnojením není všechno tak jednoduché! Někde jsou – DOBRÉ! A někde je HARM! Tady je potřeba k tomu přistupovat promyšleně a nebrat to jako všelék.
10. února 2018 18:00
Ano, musíte přemýšlet a analyzovat a také se neustále učit.
Přírodovědci jsou mi bližší, protože mi řekli – nevěř nikomu, včetně nás, všechno si ověř, analyzuj a učte se od přírody. Šel jsem přesně touto cestou a radím, že jsem to sám věděl a ověřil. Co se týče cen, vše je relativní, naše chemikálie a minerálky jsou dražší a jedna láhev biologických přípravků mi vydrží na více let. A z jedné láhve EM připravíte sud stejného přípravku obohaceného o bylinky a dokonce získáte EM siláž. Nejen jeden.
Znám z AChC a účastnil jsem se jeho webinářů. Mám nuance a nějaké problémy s vařením.
Otázka dostatečného množství prospěšných mikroorganismů je kontroverzní – u každého je to jiné.
Nevím o škodlivosti sideritů, pojďme si o tomto tématu promluvit v soukromí.
Používám různé zelené hnojení a zatím jsem spokojený. Mám několik dostupných knih o sideritech.
Naposledy upraveno 10. února 2018, 18:01
11. února 2018 21:35
Michaile, zelené hnojení jsou plodiny se semeny, plodiny, které SEJEME ve prospěch zahrady: abychom zvýšili úrodnost zahradní půdy. V jakých případech, Michaile, SEJEME (?) zelené hnojení na škodu?
Vášeň pro plodiny na zeleném hnojení může jednoho dne přimět zahradníka, aby provedl zemědělský experiment, konkrétně zasadil tyto rostliny do kmenů ovocných stromů. Zkusme přijít na to, jak může tento zdánlivě věrohodný nápad skončit.
Je možné vysadit zelené hnojení na zahradě?
Nejprve musíte pochopit stáří ovocných stromů a keřů. Pokud mluvíme o mladých výsadbách, pak je lepší tuto myšlenku opustit. Jde o to, že absolutně všechny rostliny by měly být považovány za konkurenty pro živiny. Sít můžete pouze v případě, že půda na zahradě není nejúrodnější. Dalším slovem proti setí zeleného hnojení je jejich následné zapravení do půdy. Jak víte, tento druh plodin se poseká a zapustí do půdy, což může snadno poškodit kořenový systém mladého stromku nebo zahrady s bobulemi.
Má však smysl vysévat zelené hnojení, které lze použít jako mulč.
Mladé stromky se navíc v prvním roce po výsadbě vůbec nehnojí, protože by měly mít dostatek hnojiv, která byla do jámy nasypána při výsadbě stromku, takže zelené hnojení vůbec nepotřebují.
Jak pečovat
Pokud mluvíme o mladých stromcích, doporučuje se udržovat kmen stromu v čistotě a přikrývat jej mulčem. Plevel a další růst budou překážet pouze při kypření půdy a aplikaci hnojiv. Při péči o vzrostlé stromy mají zahrádkáři různé názory a lze najít doporučení pro výsadbu měsíčků nebo jiných plodin v blízkokmenové zóně, které nejen zúrodňují půdu, ale také odpuzují hmyzí škůdce.
Autor: Igor Žur Editor internetových zdrojů
Související novinky: