Je spadané listí z městských ulic výbornou surovinou pro kompost pro daču nebo zdrojem zbytečné infekce?

Country cheat sheet č. 14 o přidávání spadaného listí do kompostu .

Po skončení opadu listí má zahradník další práce: Je potřeba spadané listí někam umístit. Zde jsou 3 možné scénáře:

1. Nechte to pod stromy.
2. Spalte listy.
3. Dejte to do kompostu (je to možné?).

V tomto cheat sheetu na letní chatu projdeme třemi možnostmi a vytřídíme všechna „PRO“ a „PROTI“.

Listy by se neměly nechat spálit (kam máme dát čárku?)

Hlavní argument „PROTI“ podzimnímu pálení spadaného listí:

Listy jsou živiny, které musí jít do půdy. Na jaře začnou stromku pučet a čerpat živiny z půdy. Na podzim se musí vrátit „domů“, aby se biologický cyklus opakoval s novým jarem. co dělá člověk? Zbavuje strom tohoto živného média. V důsledku toho půda chudne a stává se neúrodnou, a abyste tomu zabránili, neměli byste narušovat přirozený cyklus.

• Při spalování listů se tvoří štiplavý kouř, který je nebezpečný pro astmatiky, děti a seniory.
• Dnes můžete dostat pořádnou pokutu za pálení odpadků a rozdělávání ohně i na svém vlastním pozemku.

Argumentem „PRO“ je, že listí by se nemělo nechávat pod stromy:

Hlavním argumentem ve prospěch spalování spadaného listí je boj proti hmyzím škůdcům, kteří zůstávají na zimu v hromadě listí. Současně jsou zničeny patogeny houbových chorob, které poškozují úrodu jablek. Spadané listí se doporučuje spalovat, pokud stromy v uplynulé sezóně trpěly strupovitostí, kokomykózou, padlím nebo jinými chorobami, jejichž původci zůstávají na listech.

A pár dalších argumentů „PRO“, že listí je potřeba shrabat a zničit:

• Popel ze spálených listů je ekologické hnojivo, které lze aplikovat do půdy v příští sezóně.
• Na trávníku by nemělo zůstat listí. Pod sněhem se promění v obklad, který velmi poškodí trávník.

Co dělat?

1. Pokud se rozhodnete nechat listí na zahradě, nezapomeňte je postříkat roztokem dusičnanu amonného (1 kg na 10 litrů vody) nebo karbamidu (močoviny) (700 g na 10 litrů vody) – to urychlí proces jejich hniloby. Je obtížné ošetřit každý jednotlivý list, takže je velká šance, že infekce zůstane na zahradě.
2. Pokud zahrada v létě trpěla chorobami a škůdci, je stále lepší listy odstranit a poté provést eradikační ošetření stejným roztokem dusičnanu amonného nebo močoviny – podél korun a kmenů stromů.
3. Vyberte si menší ze dvou zel. Mnoho lidí věří, že odstraňování listí ze zahrady je velký zločin. Říkají, že tímto způsobem vyčerpáváme půdu a okrádáme ji o její přirozenou organickou hmotu. Listí navíc chrání kmeny stromů před ranými mrazy. Ovocné stromy ve skutečnosti nemají mnoho listů, které dokážou dobře pokrýt půdu a ochránit ji před mrazem. Jabloně utrpí mnohem vážnější poškození, pokud v kmenech stromů zůstanou infikované listy. Listy jsou zdrojem infekce nejen od škůdců, ale i od chorob (strupovitost, různé druhy rzí apod.).

Závěr: Kam dát čárku ve větě „LISTÍ NELZE SHOŘIT“ rozhoduje majitel zahrady, zeleninové zahrady nebo osobního pozemku.

Kompost ze spadaného listí: Je to možné?

Někteří autoři článků pro zahradníky a zahradníky sebevědomě tvrdí:

• Spadané listí, i když je napadené, lze bezpečně použít na kompost. Pokud je správně připraveno (posypání vrstvami zeminy a hnojiv), veškerá infekce „vyhoří“ a získáte dobrý humus.
• Pokud se listy z nemocných stromů umístí na kompost, během několika let choroboplodná ohniska a patogeny těchto chorob během procesu hniloby odumřou, ale je lepší je spálit.

Lze použít i suché, uschlé listy. Umisťuje se jako mulčovací materiál do kmenů ovocných stromů a keřů bobulovin a používá se k zakrytí záhonů včetně vysazeného zimního česneku.

Jak vyrobit kompost z listí?

Listový kompost lze připravit speciálně za použití zeminy a spadaného listí z listnatého nebo smíšeného lesa. Krok za krokem:

1. Kovovými hráběmi shrabeme vrstvu napůl shnilého listí, přičemž zachytíme i část nejsvrchnější úrodné vrstvy půdy (tato vrstva tvoří samotný listový humus).
2. Vytěženou zeminu dezoxidujeme pomocí dřevěného nebo travního popela, křídy, mletého vápence a dolomitové moučky.
3. Celou připravenou hmotu nejprve dáme na volné místo do kupy a dobře zhutníme.
4. Brzy (po 4 měsících), za příznivého slunečného počasí a pravidelného vydatného vlhčení kejdou, dochází k hnilobě kompostu.

Hotový listový humus lze aplikovat do půdy jako hnojivý a půdu kypřící kompost. Lesní listová podestýlka je vhodná zejména pro husté jílovité půdy. Podzimní listí lze použít jako přísadu do prefabrikovaného kompostu, ovšem za předpokladu, že se použije zdravé listí, které není poškozeno škůdci a chorobami.

Přídavek listového kompostu (listová zemina) zlepšuje strukturu půdy a zvyšuje její vlhkostní kapacitu.

Co je ještě potřeba udělat?

1. Odstraňte pod přístřeškem všechny podpěry, které sloužily k podepření větví ovocných stromů přetížených sklizní. Nezapomeňte je dezinfikovat roztokem síranu měďnatého nebo železitého (300 g na 10 litrů vody), protože na nich zimují i ​​škůdci. Na jaře spory plísní vystřelují do vzduchu a létají 3-4 m do výšky a infikují stromy v zahradě. Listí se proto musí shrabat a spálit nebo umístit na kompost.
2. Je bezpodmínečně nutné odstranit všechny mršiny a sušené ovoce na větvích (mumifikovaná jablka, hrušky, švestky). V další sezóně se mohou stát zdrojem moniliózy (hniloby plodů). Přezimující spory této formy houby se nebojí mrazu. Nezapomeňte odstranit a zničit veškeré sušené ovoce.
3. V zimě (říjen) je užitečné zrýt půdu na zahradě, aby se vyvrhly vrstvy s přezimujícími škůdci (ty pak vymrznou a uhynou). Pokud bylo v této sezóně na stromech hodně shnilých a červivých plodů, byly rostliny postiženy strupovitostí, skvrnitostí – rozhodně stojí za to vzít lopatu. Pokud ale zahradník plně dodržuje systém ochranných opatření a má čisté, zdravé stromy, není podzimní rytí půdy nutné.