Kdo dezinfikuje semena před výsevem: vyměňme si zkušenosti.
Obsah
Kdo dezinfikuje semena před výsevem: vyměňme si zkušenosti
Kdo dezinfikuje semena před výsevem: vyměňme si zkušenosti!
Zkušení zahradníci již dlouho vybírají „oblíbené“ metody dezinfekce semen.
Je jich mnoho, každý má své obrovské výhody. Pro začátečníky je to složitější, otázek je spousta: jak správně dezinfikovat, stačí jeden způsob nebo můžete použít dva nebo tři, jaké složení je nejlepší, existuje univerzální způsob .
Pojďme se podělit o svá tajemství, ano?
To může být užitečné:
- Je zalévání rostlin močí (močí) opravdu užitečné nebo hloupé?
- Věříte v sílu country fitness?
- Co říkáte migrantovi?
94 komentářů 25 díky za zveřejnění 10 oblíbených 31082 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor příspěvku:
Administrátorka Tangeya
Taťána Bendery 25. března 2017, 00:59
Poděkovat! Poděkoval jsi 106016
Přidán záznam do oblíbených
Inna14 a 9 dalšími
Добавить в избранное
Komentáře ( 94 )
6. dubna 2016 22:19
Chvilka humoru na odreagování
6. dubna 2016 22:32
Semidachniki, prosím o odpověď: použil někdo biostimulátor imunocytofytů? Bolí to o něm dobře psát na internetu
7. dubna 2016 09:36
Odpovídám, použil jsem)) Jednou, před pár lety, jsem měl takový rozmar – chtěl jsem si ověřit, zda přípravky, ve kterých se doporučuje semena namáčet, opravdu dávají nějaký účinek. Připravil jsem experiment: Vzal jsem semínka zelí (červnová odrůda), namočil je do různých roztoků a čekal. Ty, které byly namočené v čisté vodě, se totiž líhly déle a hůře než ostatní. Imunocytofyt měl pozitivní vliv na vzcházení sazenic: semena se vylíhla rychle a přátelsky. Žádné výrazné výhody jsem ale nezaznamenal. Zkusím večer vyhledat fotky tohoto experimentu (jsou na jiném počítači), vedl jsem si tehdy útržkovité poznámky a i ty se při přesunu někam ztratily.
To nejzajímavější bylo další. Když se semena vylíhla, když se pak objevily výhonky, byl účinek přípravků stále vidět. Pak se ale sazenice srovnaly a stimulované nevykazovaly žádné výhody v růstu nebo vývoji. Možná by bylo možné z dlouhodobého hlediska zaznamenat některé zvláštní vlastnosti (například odolnost vůči nepříznivým podmínkám) u dospělých rostlin . Ale v nepříznivých pokojových podmínkách se sazenice ohýbaly velmi přátelsky – v této fázi stimulace nikoho nezachránila. Od té doby o jeho účelnosti v zásadě pochybuji))
7. dubna 2016 09:56
Marina, děkujeme za zpětnou vazbu. Zeptal jsem se, protože na internetu je spousta pozitivních recenzí o tomto léku, údajně chrání rostliny (brambory, rajčata před plísní .
7. dubna 2016 11:57
Sophie, o plísni pozdní. Nejsem biolog, samozřejmě, ani botanik. Ale na základě toho, co vím o povaze plísně a jak se vyskytuje, prostě nemůžu uvěřit, že zpracování osivo cokoli (jakékoli!) je schopno ochránit dospělou rostlinu před touto pohromou. No, je to asi stejné jako s tvrzením, že existují odrůdy rajčat, které jsou odolné vůči plísni pozdní – ve skutečnosti jsou prostě odrůdy, které stihnou dát úrodu dříve, než přijdou studené srpnové rosy ve společnosti plísně pozdní) )) Možná imunocytofyt zvyšuje odolnost rostlin vůči budoucím útrapám a silná rostlina bude odolávat chorobám déle než oslabená – tomu jsem připraven věřit. Ale kdyby vědci našli lék, který je skutečně schopen chránit proti phytophthora, a to i s tak jednoduchou metodou, jako je ošetření semenem . Ach, myslím, že tento bolák by byl dávno poražen))) Ale ne, zatím je porazit nás.
7. dubna 2016 15:11
Marino, moc děkuji, že jsi mi věnovala pozornost – naprosto s tebou souhlasím: hlavní je mít čas do srpnových mlh. Trh nabízí spoustu zázračných léků, ale problémy zůstávají s námi,
7. dubna 2016 20:50
Semena jsem nedávno přestal dezinfikovat, mnohá semínka se k nám již dostávají zpracovaná „zalitá“. Dříve se dezinfikovalo v 1% (1 g na manganistan draselný na 100 g vody) roztoku manganistanu draselného po dobu 15-20 minut. a poté asi 5 minut promýváme pod tekoucí vodou.ALE kromě výhod leptání v manganistanu draselném má i nevýhody – zpracování s tak zdaleka neškodnou látkou jako je manganistan draselný je velký stres. Kromě toho je třeba mít na paměti, že na povrchu semen lze nalézt nejen patogenní mikroorganismy, ale také celou řadu prospěšné mikroflóry. Takto „sterilní“ semena po zpracování padají zcela bezbranně do půdy, která není vůbec sterilní. A nebudou se sazenice infikovat z ne zcela sterilní půdy? A má smysl semínka dezinfikovat? Zdá se mi, že by se měla zpracovávat pouze semena pochybného původu nebo se zjevnými příznaky onemocnění. Ale je lepší je prostě odmítnout zasít, což dělám. A abych zůstal u sklizně, tak místo např. 50 semínek rajčat vysévám sto, z nichž mi vyjde rovných 50.
Zimní česnek před výsadbou nakládám manganistanem draselným, určitě je potřeba namořit, jak to dělám já jsem popsal zde /ok_530542030248/kak-ya-gotovil-ozimyy-chesnok-k-posadke-7519.html
8. dubna 2016 14:12
Také používám manganistan draselný. Pokud nezapomenu))
Slyšela jsem, že se semínka ošetřují 1-5 minut v alkoholu, ale sama jsem se toho bála.
Moje kamarádka říká, že používá alkohol na semena pokojových květin. Nejprve jej ponořte do alkoholu v hadříku a po minutě do roztoku peroxidu vodíku. Nechte to ve stejném hadříku nasáknout.
Nevím, jak je to vědecké, celý její byt je pokrytý květinami, jsou tam i koupené, ale mnoho jich vypěstovala sama.
Dezinfikoval někdo semínka v alkoholu?
22 PROSINEC 2016, 19: 37
Ahoj. Tam byl případ, semena byla namočená ve vodce, a ne v alkoholu. Jak jsem pochopil, nedělá se to ani tak kvůli dezinfekci, ale kvůli zničení esenciálních olejů ve skořápce a dalších inhibitorů růstu, které brání klíčení. Namočená mrkev a petržel. Vyklíčily dobře a rychle, ale srovnávací pokus neproběhl, na jaře vždy nebyl čas))) Setkal jsem se s tím, že špatně viditelná semena stromů se obecně upravují kyselinou dusičnou a fosforečnou.
21 PROSINEC 2016, 20: 26
A četl jsem, že velmi dobrým imunostimulantem pro semena je voda z tání. Sám to namáčím do vody napuštěné popelem. A dezinfikuji v manganistanu draselném.