Proč česnek roste tak hluboko, že ho musíte vyhrabávat lopatou?.
Proč česnek roste tak hluboko, že ho musíte vyhrabávat lopatou?
Nevím o všem ostatním, ale česnek je pro naše zdraví velmi důležitý. Jak přežít v kruté zimě bez „hrdelníků“? A neobejde se bez něj ani jeden přípravek a hodí se k masu a používá se do salátů. A na jaře – mladý. Oběd! Obecně je to velmi užitečná zelenina, ale nedokázal jsem si vypěstovat pořádné velké hlávky, dostal jsem jen nějakou maličkost, a i to často hnilo. A pak mě jednoho dne navštíví moje kamarádka Věra Volková, podívá se na mé ubohé rostliny a rozhazuje rukama:
– Zaléváš to vůbec?
„Proč,“ odpovídám, „všude v knihách se píše, že nepotřebuje zalévat, jinak budou hnít hlavy.“
– Aby hlávky nehnily, při sázení nasypte pod dno a na hřebíček alespoň lžíci písku. Nemá rád, když se mu na košili lepí špína. Ano, při přípravě postele přidejte trochu popela. Kořeny česneku jsou vláknité a nesahají příliš hluboko, což znamená, že půda pro něj musí být úrodná. A dávejte pozor na vlhkost – to je velmi důležité.
Kamarád se se mnou podělil o sadební materiál a řekl mi, jak jej správně připravit k výsadbě. Ukazuje se, že česnek opravdu nerad cestuje na dlouhé vzdálenosti a musíte mít svou vlastní odrůdu, která je místu známá. Vzal jsem na radu a nyní sázím česnek jak na podzim, tak na jaře.
Ozimé plodiny jsou velké, dozrávají brzy a používají se ke sklizni a rané konzumaci, zatímco jarní plodiny, i když jsou menší, se skladují dlouho a nejsou tak kořenité. Nyní záhon dobře vyplním kompostem a z mulčování zbylo hodně organické hmoty. Při kypření vždy přidám trochu popela, i když nyní nehnije. Silným klackem udělám důlek, nasypu do něj trochu říčního písku, pak stroužek česneku a znovu nasypu pískem. Na podzim stroužky snížím o 10 cm, ne méně. Zarovnám a velmi dobře zamulčuji listím, také ne méně než 10 cm, je dobré, aby přezimoval pod takovou přikrývkou, stihne zakořenit, ale ani v teplém podzimu nikdy nevyrašil. Na jaře klidně „prorazí“ prostěradlo a při přehřátí krmí česnek. A co je nejdůležitější, mulč dobře udržuje vlhkost.
Na jaře, když už je teplo, zaliji aktivně kvasící bylinkový „čaj“ přímo na mulč a znovu mulčuji. Bylinkový „čaj“ připravuji takto: Do nádoby nasypu různé plevele, včetně pšeničné trávy s kořeny. Zaliji usazenou vodou, přidám starou marmeládu, hrst přípravku „Shining“, možná starý chléb a syrovátku nebo trochu droždí. Jakmile napění, ihned používám, ředím 1:10. Pak to roste samo.
Šípky samozřejmě odstraňuji, ale začínám kopat a zaměřuji se nikoli na praskání lusků semen, ale jakmile třetí list zespodu začne zasychat (učil Oleg Telepov). Dobře to vysuším s vršky a pozdě na podzim to očistím a uložím na chladné místo.
Jarní česnek sázím velmi brzy. Nebojí se studené půdy, dokonce i kořeny rostou lépe a k růstu se mu hodí jarní vláha. Vyberu největší stroužky a nejprve je namočím na krátkou dobu do vody. Poté vyčistím vrchní šupiny (to proto, abych si náhodou nezadělal nemocný zub) a namočím je do některého z roztoků (biokoktejl, fytosporin, růžový roztok manganistanu draselného atd.) Vera také odřízne „horní“ části zubů, aby rychleji vyklíčily. To vše můžete udělat den před výsadbou a poté dát v igelitovém sáčku do lednice – do jednoho dne na zubech vyraší kořínky. Druhý den zasadím, ale ne do děr. Na zahradním záhonu udělám rýhu, nasypu do ní písek, naaranžuji hřebíček, navrch znovu písku a pak srovnám zem. Jakmile vyklíčí, zaliji ho „bylinkovým čajem“ a dobře zamulčuji. Pokud je suchý, zalévám česnek více než zelí. Vykopávám později, když začnou stonky hromadně padat, osuším i s vršky, očistím a uložím na chladné místo.
Zdá se, že to není nic složitého, dělám to jako každý jiný, ale moje zahrada není okopaná už více než 10 let. A nemůžu nikde najít holou zemi. Do zahradního záhonu přidávám všechny organické zbytky, stejně jako listí, piliny, písek a pravidelně vysévám zelené hnojení. Hlavy se tak začaly každým rokem zvětšovat a dobře se skladují.
Zkoušel jsem i metodu hutnění. Zasadil jsem jeden zub hlouběji, posypal pískem a pak další zub a následně zahladil. Dopadlo to jako dva hřebíčky v jedné díře. Obě hlavy rostly normálně. Kdo má málo půdy, může zkusit tento typ výsadby.
Moc děkuji své kamarádce Vere! A jak zná všechnu moudrost? Nejednou vypomohla radou, jinak by jí všechny rostliny vyprávěly svá tajemství do ucha.
Galina Donova, Nazarovo, Krasnojarská oblast