Jak hvězdy ovlivňují rostliny?

Žádám vás, abyste do komentářů uvedli číslo a vysvětlili, kde je to možné.

Záznam je umístěn v sekcích: hvězdičky, rostliny, ankety, osobní zkušenosti čtenářů
11 komentářů 2 díky za přidání k oblíbeným 5331 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor příspěvku:
Věra Orel 14. února 2014, 20:06
Poděkovat! Poděkoval jsi 5912
Komentáře ( 11 )
14. února 2014 20:07

Toto je spíše zábavná anketa, inspiroval mě článek Mariny Gerasimenko, opravdu bych rád slyšel vaše názory!

15. února 2014 00:58

Madam Vero, zajímá vás oficiální pohled? Odborníci to oficiálně neuznávají, ale sami si lunární kalendář kupují. Ne všechno je pravda.

15. února 2014 01:21
Samozřejmě se stydím, ale toto je triková otázka) Váš názor je jasný. Děkuji moc za odpověď))
15. února 2014 04:25

Veru, myslím, že vliv hvězd, stejně jako vliv Měsíce na Zemi existuje, protože Slunce je také hvězda a působí na rostliny i na člověka, sluneční erupce se odrážejí na všem živém a stejně tak hvězd, možná o něco méně kvůli vzdálenosti a velikosti. Ale naši prarodiče se pravděpodobně nedrželi hvězd, ale spíše lunárních dnů a lidových znamení, protože když se podíváte, každý den pro ně byl malován znameními. Byli vynikající pozorovatelé, velmi citliví a rozhodovali se na základě staletých zkušeností jako pozorovatelé. Ale na to všechno jsme zapomněli, možná proto se úrody zmenšily.

15. února 2014 18:07
Máte pravdu, byla to vtipná otázka! Slunce je samozřejmě hvězda a samozřejmě ovlivňuje. ))) Hádali jste!
15. února 2014 18:40
15. února 2014 22:08

No, č. 1. Zde jsou další podrobnosti:

Astrologové věří, že rostliny, stejně jako lidé, dostávají zvláštní vliv jedné nebo druhé hvězdy. Jupiter má konkrétně pod svým vlivem: dub, hrozny, vavřín, vavřín hnědý, cukrovou třtinu, rhytinu, pryskyřičné stromy obsahující kadidlo. Saturn pod svým vlivem má: skalník, routa, čemeřice, cypřiš, jasan, narkotické rostliny, husté, těžké, pomalu rostoucí. Slunce působí: palma, kávovník, rozmarýn, heliotrop, šafrán, aromatické byliny. Rtuť má pod svým vlivem: lísku, řebříček, scilla, majoránku. Mars ovlivňuje: pepřovník, zázvor, chmel, hořčice, tuřín, skomonea, mrkev, koloquintus a všechny hořké a jedovaté rostliny. Měsíc má vliv na: tabák, čaj, meloun, mák, vodní meloun, okurky, salát, houbovité rostliny. Vliv hvězdy Venuše: datlovník, oliva, borovice, lanýž, myrta, vanilka, růže. Astrologové připisují vlivu Jupiteru: léčivé vlastnosti rostlin a ovoce. Vliv Saturnu: epidemické poškození plodů a užitkových rostlin, chlad, mlha, kroupy, ničení budov. Vliv Marsu: poškození ovoce a rostlin, mor, požár, zemětřesení. Vliv Slunce: léčivé vlastnosti vzduchu a rostlin, ale také sucha a lesních požárů. Vliv Merkuru: bouře, nestálost. Vliv Měsíce: vlhkost, hniloba rostlin. Vliv Venuše: všechny prospěšné vlastnosti Jupitera, ale v nejvyšší míře. Venuše je nejpříznivější planeta: má přednost ve stvoření světa. Láska inspirovaná Venuší by bez dalších vlivů přinesla všechny druhy hojnosti.

16. února 2014 15:53
Děkuji moc za názor! Bylo zajímavé číst další nový úhel pohledu!
16. února 2014 15:53

Vážení přátelé, vzhledem k mé hravé náladě se můj dotaz týkal nebeské hvězdy THE SUN, byla to anketa s trikem! KAŽDÝ, kdo uhodl slunce – DOBRÁ. Všechny živé věci, včetně rostlin, jsou pod vlivem slunce, listy kvetou, tráva se zezelená, když se slunce ohřeje a svítí))))

16. února 2014 23:59

Pravděpodobně ano. Nebo spíše asi ano. Měsíc totiž ovlivňuje příliv a odliv na Zemi. A vy i já velmi často cítíme, jak úplněk ovlivňuje naši pohodu.
Téměř veškerý život na planetě obsahuje vodu. A vodní buňka je velmi citlivá na magnetický vliv Měsíce. Již dávno je známo, že na dorůstajícím Měsíci jsou šťávy v rostlině distribuovány stále více v koruně a na ubývajícím Měsíci se příliv řítí ke kořenům. A to velmi jasně odráží pravidla setí a péče o rostliny, která se na vesnicích dodržovala od pradávna.
Proč tedy jiné hvězdy a planety neovlivňují rostliny?

Jak se přizpůsobit světlu hvězd: Model fotosyntézy předpovídá rozmanitost rostlin na exoplanetách, pokud by tam skončily

Je možné, že na jiných planetách rostou rostliny, které se také liší od těch na Zemi? Tato otázka zajímá nejen spisovatele sci-fi, ale také vědce, kteří se snaží představit si, jak vypadá život mimo naši sluneční soustavu. Jedním z klíčových rysů života na Zemi je fotosyntéza, proces, při kterém rostliny přeměňují světelnou energii na chemickou energii a uvolňují kyslík. Jaké světlo je ale potřeba pro fotosyntézu a jaké plyny mohou být alternativou kyslíku?

Nedávno tým biologů, ekologů a chemiků z Queen Mary University v Londýně (UK) provedl modelování fotosyntetických antén – části rostliny, která je zodpovědná za absorpci světla. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Autoři studie vzali v úvahu možné scénáře na planetách v jiných hvězdných systémech a došli k závěru, že fotosyntézu lze přizpůsobit různým světelným podmínkám.

Na Zemi fungují fotosyntetické antény pouze ve světle v rozsahu 400 nm až 700 nm. To odpovídá spektru viditelnému pro lidské oko. Většina exoplanet, které se nacházejí v životaschopné zóně (tzv. „zlatá zóna“), však obíhá kolem červených trpaslíků – hvězd, které vyzařují světlo o vlnových délkách větších než 700 nm. To znamená, že rostliny, které používají takové světlo pro fotosyntézu, musí být velmi energeticky účinné, a proto je nepravděpodobné, že se vyvinou za hranice velmi jednoduchých struktur.

Existuje však možnost fotosyntetických antén, které mohou pracovat s jinými plyny než je kyslík, jako je síra. V takových scénářích nebudou rostliny, které je používají, zelené – mohou být fialové, oranžové nebo červené. To bude záviset na tom, jakou vlnovou délku světla používají jako zdroj energie. Takové rostliny budou podle autorů studie pravděpodobně stále muset extrahovat živiny z typu půdy, ve které rostou, i když typy se budou lišit od těch na Zemi.

K modelování fotosyntetické antény vědci použili koncept dvouvstupové antény s potlačením šumu. To znamená, že dvě podskupiny pigmentů s podobnými (ale odlišnými) absorpčními maximy přenášejí energii do reakčního centra, které oxiduje donor elektronů a redukuje akceptor. Tyto dvě absorpční podskupiny typicky pracují v sérii (například chlorofyl b přenáší energii na chlorofyl a v rostlinných anténních komplexech) a jsou vystaveny jak vnějšímu, tak vnitřnímu šumu. První odráží vysoce dynamické světelné prostředí a druhý odráží kolísání drah přenosu energie uvnitř antény.

Vědci zkoumali tři typy planet: Zemi podobnou, vodní a ledovou. Pro každý typ planety vybrali optimální parametry fotosyntetické antény, jako je vlnová délka světla, velikost a tvar antény, typ pigmentu a plynu. Zohlednili také vliv hvězdy, atmosféry a půdy na fotosyntézu.

Planety podobné Zemi jsou planety, které mají kamenitý povrch a mírnou teplotu. Mohou být podobné Zemi, ale mají rozdíly v chemickém složení atmosféry a půdy. Planeta může mít například ve své atmosféře vysoké hladiny sirovodíku nebo metanu, což může vést k anaerobní fotosyntéze. Nebo nízké hladiny oxidu uhličitého nebo dusíku v atmosféře, které mohou snížit rychlost fotosyntézy. Také půdní typy mohou být různé, což ovlivní dostupnost minerálních prvků pro rostliny. U planet podobných Zemi vědci navrhli, že optimální vlnová délka světla pro fotosyntézu leží v rozmezí 400 nm až 800 nm, což odpovídá viditelnému a blízkému infračervenému spektru. Navrhli také, že optimální velikost a tvar antény závisí na intenzitě světla a teplotě: čím vyšší jsou tyto parametry, tím menší a kompaktnější by měla být anténa.

Vodní planety jsou planety s tekutým povrchem a vysokou teplotou. Mohou mít rozdíly ve slanosti a cirkulaci vody. Planeta může mít například vysokou slanost a nízkou cirkulaci vody, což může vést k hypoxii nebo nedostatku kyslíku ve vodě. Nebo naopak, planeta může mít nízkou slanost a vysokou cirkulaci vody, což může vést k eutrofizaci nebo přebytku živin ve vodě. Stejně jako různé hloubky vody, které mohou ovlivnit dostupnost světla pro rostliny. U vodních planet se má za to, že optimální vlnová délka světla pro fotosyntézu leží v rozmezí od 400 nm do 600 nm, což odpovídá viditelnému spektru. Navrhli také, že optimální velikost a tvar antény závisí na hloubce vody a slanosti: čím hlubší a slanější voda, tím větší a složitější by měla být anténa.

Ledové planety jsou planety, které mají zmrzlý povrch a nízkou teplotu. Mohou být podobní ledovým obrům nebo mají rozdíly v tloušťce a průhlednosti ledu. Planeta může mít například tenký nebo průhledný led, který umožňuje světlu proniknout do vrstvy kapaliny pod ním. Nebo tlustý a neprůhledný led, který blokuje světlo a vytváří pod ním tmu. Stejně jako různé teploty ledu, které mohou ovlivnit fázové přechody vody. U ledových planet se předpokládá, že optimální vlnová délka světla pro fotosyntézu leží v rozmezí od 600 nm do 800 nm, což odpovídá blízkému infračervenému spektru. Navrhli také, že optimální velikost a tvar antény závisí na tloušťce a průhlednosti ledu: čím silnější a neprůhlednější je led, tím menší a jednodušší by měla být anténa.

Jaké další typy hvězd by mohly být vhodné pro fotosyntézu na exoplanetách?

Kromě červených trpaslíků, kteří jsou nejběžnějšími hvězdami v naší galaxii, existují další typy hvězd, které mohou mít planety v životaschopné zóně. Například žlutí trpaslíci, jako je naše Slunce, kteří vyzařují světlo ve viditelné oblasti a mají dlouhou dobu stability. Nebo bílí trpaslíci, což jsou zbytky mrtvých hvězd a mají nízkou intenzitu záření, ale vysokou teplotu. Nebo dokonce hnědé trpaslíky, kteří nedosáhli teploty pro jadernou fúzi a vyzařují teplo a infračervené světlo. U každého typu hvězdy musí být fotosyntetická anténa přizpůsobena spektru a intenzitě světla a také dalším faktorům, jako je gravitace, slapové síly a magnetické pole.

Jaké další plyny by mohly být použity pro fotosyntézu na exoplanetách?

Článek zmiňuje možnost použití síry místo kyslíku pro fotosyntézu. K tomu může dojít v podmínkách s nízkým obsahem kyslíku a vysokým obsahem sirovodíku v atmosféře. Tento typ fotosyntézy se nazývá anaerobní nebo bezkyslíková fotosyntéza a byl běžný na rané Zemi. Existují však i jiné plyny, které lze použít pro fotosyntézu. Například dusík, který je nejrozšířenějším plynem v zemské atmosféře a lze jej redukovat na amoniak nebo dusičnany. Nebo metan, který může být oxidován na oxid uhličitý nebo formaldehyd. Nebo i chlor, který může být oxidován na kyselinu chloristou nebo chlorečnan. Každý z těchto plynů má své výhody a nevýhody pro fotosyntézu a může určovat chemické složení atmosféry a půdy na exoplanetách.

Jaké další formy života by mohly využívat fotosyntézu na exoplanetách?

Článek hovoří o rostlinách jako o formě života, která využívá fotosyntézu. Na Zemi však existují i ​​jiné organismy, které jsou schopny přeměnit světelnou energii na chemickou energii. Například bakterie, které mohou být fototrofní (s použitím světla) nebo chemotrofní (s použitím chemických sloučenin). Nebo řasy, což jsou jednoduché mnohobuněčné organismy s nejrůznějšími pigmenty a fotosyntetickými schopnostmi. Nebo dokonce zvířata, která se mohou symbioticky spojovat s fotosyntetickými organismy nebo mají své vlastní pigmenty a tykadla. Na exoplanetách mohou existovat další formy života, které využívají fotosyntézu nebo jiné způsoby generování energie ze světla.